Ta správná peřina pro květiny, zeleninu i bylinky
První noční mrazíky nebo první sněhové vločky mohou na zahradě napáchat hodně škody. Podzim by se měl proto nést ve znamení zazimování. Zakrýt a ošetřit byste měli jak květinovou, tak zeleninovou a bylinkovou zahradu. Jako pomyslnou peřinu můžete použít tradiční chvojí nebo netkanou textilii. V některých případech se hodí i listí a od věci není ani poslední posečená tráva, která velmi dobře poslouží jako mulč. Tak si nasaďte zahradnické rukavice a pojďte na to.
Teplo pro květiny a růže
Začněte u květinového záhonu, protože jsou to právě květiny, které mohou mrazíky a sněhem trpět nejvíce. Ze země bystě měli vyjmout všechny cibulnaté a hlíznaté rostliny, které nesnáší zmrznutí a setkání s mrazem by pro ně bylo rozsudkem smrti. Týká se to například mečíků nebo jiřinek. Mečíky vyjměte hned po zažloutnutí listů a dosušte je při pokojové teplotě. Skladujte je do příští sezóny na suchém místě, ideálně při teplotě kolem 10 stupňů Celsia. Jiřiny vyjměte nejlépe koncem září. Skladujte je v místnosti, kde teplota neklesne pod 4 stupně Celsia.
Vaši péči ocení také další citlivé rostliny, například gladioly. Ty by měly být v bezpečí počátkem listopadu. Vyjměte je ze záhonu, nechte oschnout a poté je uskladněte v suchém, tmavém a vzdušném prostoru. Podobně ošetřete také další květiny, jako jsou dosny nebo montbrécie. Abyste věděli, kde vás těšily svými květy, označte si místo na záhonu cedulkou. Zjara pak budete vědět, kam je znovu vsadit, pokud se nerozhodnete pro změnu.
Samostatnou kapitolou jsou mezi květinami růže. V listopadu jim nakypřete půdu, a pokud je suchá, zalijte je. Zkontrolujte, zda jste odstřihly všechny odkvetlé květy. Pečlivě hlídejte listy a při skvrnitosti či červených bulkách napadené listí ihned odstraňte a spalte. Nejlepší ochranou růží je zakrytí navršenou kyprou zeminou. U keřů v řídké nebo jednořadové výsadbě postačí nakopčení okolní půdou. Přidání hnoje zabrání promrzání půdy a zároveň růžím dodá živiny. Hnůj však nesmí přijít do styku se dřevem růže. Růže můžete rovněž zakrýt chvojím. Před tím ale keříčky odlistěte a odřízněte nevyzrálé konce výhonků. Příliš dlouhé výhony mírně zakraťte, aby vám neztěžovaly práci. Samotný řez růží nechte ale až na jaro. Chvojí chrání růže nejen před mrazem, ale i před předčasným vyrašením na jaře, kdy je slunce ještě zrádné a mohlo by probudit přes den mízu, která by v noci opět zamrzla. Proto i pnoucí růže svažte a zakryjte je dlouhým chvojím. Chvojí pak rozložte i na ostatní záhony s citlivými rostlinami, například tam, kde vás zjara budou těšit tulipány a narcisy.
Zakryjte také mrazuvzdorné trvalky, které předtím sestřihněte asi na deset centimetrů. Pokud máte o některý druh strach, vyjměte jej ze země a uložte do tmavé, suché, nezamrzající místnosti. Neukládejte je ale do sklepení, které udržuje vlhkost, protože by je mohla poničit plíseň. Ze záhonů také odstraňte odkvetlé letničky. Pokud to jde, seberte si z nich semínka na příští sezónu. Uchovat si takto můžete třeba semínka afrikánů, měsíčků, aster nebo krásenek.
Box
Zazimování balkonovek
Nezapomeňte na květiny v truhlíku. Připravte balkonovkám takové prostředí, ve kterém v pořádku přezimují. Některé květiny zimují ve tmě a chladu, jiné potřebují světlo a vyšší teploty. Vhodným místem jsou chladné chodby s dostatkem světla či sklepy s možností větrání. Využít můžete i garáže, ve kterých nemrzne, případně nevytápěné pokoje. Například muškáty potřebují světlé a vzdušné místo s teplotou od tři do dvanácti stupňů celsia. Fuchsie zvládnou pobyt jak ve světlém, tak v tmavém sklepě. Snesou i teploty těsně nad nulou.
Přikryjte stromy a keře
Zazimovat je nutné i některé stromy a keře. Zde je to poměrně jednoduché. Nejdříve zkontrolujte jejich kondici. Pak přes keře nebo přes koruny stromů přetáhněte jutový pytel či vak z netkané textilie. Látku potom připevněte jutovou páskou nebo motouzem. Pokud zazimováváte rostliny ve velkých květníkách nebo nádobách, je postup stejný jako u stromů a keřů, které jsou zasazeny v zemi. Navíc je ale třeba izolovat také květináč bublinkovou fólií, jutovým pytlem nebo slaměnou rohoží, aby nepromrzly kořeny. Ze stejného důvodu je vhodné květináč podložit izolací, například kokosovou podložkou.
Některé dřeviny, například túje, brslen nebo rododendrony, odpařují přes zimu vodu, takže je nutné ji doplňovat i v chladných měsících. V suchém období proto nezapomeňte na zálivu. V záhoně z nízkých keřů byste pak měli rozhrabat napadané listí a smícháním se svrchní vrstvou půdy tak zabránit případnému rozfoukání. Vrstva listí zabrání klíčení a případnému růstu plevelů. Navíc, až se vše rozloží na humus, keříky získají živiny.
Nevynechejte ani trávník
Postarat byste se měli také o trávník. Naposledy ho ještě posekejte, nejpozději kolem října. Zaměřte se rovněž na jeho provzdušnění neboli vertikutaci, což byste měli zvládnout o měsíc dříve. Provzdušnění zbaví trávník nežádoucí travní plsti.
Základem celé péče je i úklid. Zbavte proto trávník veškerého spadaného listí, které by se mohlo stát podhoubím pro vznik hnilob, plísní nebo parazitů. Ukliďte i větvičky a kůru. Nejlepším nástrojem jsou v tomto případě ostré hrábě. Zaměřte se především na místa pod korunami stromů. Půdu tím provzdušníte, a navíc zbavíte případných zakuklených škodlivých larev. Takto shrabávat můžete až do konce listopadu, dokud neopadá poslední listí.
Pokud jste na trávníku objevili holá místa, dosejte je travním semenem a pohnojte speciální podzimní směsí obsahující minerální látky a podporující přezimování. Významným prvkem v tomto hnojivu je draslík, který posiluje pletiva rostlin a ty jsou pak odolnější vůči drsným zimním podmínkám. Použít můžete také přípravky s vyšším obsahem fosforu, které jsou zase vhodné pro posílení kořenů trávníku.
Potřebují vás i zeleninové záhony
Než se zima definitivně ujme své vlády, skliďte zeleninu, vyplejte záhony, zryjte je a zapracujte do půdy hnojivo, nejlépe kravský nebo koňský hnůj. Půdu po zrytí nechte otočenou a neuhrabanou, protože voda tak lépe pronikne do půdy a bude dostatečně provětraná, což usnadní rozkládání organické hmoty.
Začátkem podzimu, v průběhu září a října, může na záhonech zůstat ještě nějaká zelenina. Pokud ji chcete nechat dozrát chraňte ji před prvními mrazíky. Ochránit byste ji měli také před případnými parazity, kteří by si mohli chtít na úrodě pochutnat dříve než vy. K tomu dobře slouží netkaná textilie, která může citlivější rostliny ochránit i před chladem. Zkontrolujte také košťáloviny a seberte z nich vajíčka a housenky. Chráníte si tak i úrodu v příštím roce.
Zaměřit se můžete také na mulčování záhonů. Na to se velmi dobře hodí shrabané listí nebo posečená tráva. Mulčování je žádoucí a výhodné, protože obohacuje půdu o živiny, které zase přitahujou žížaly a ty půdu čechrají. Je to nekonečný a krásný koloběh. V zemědělství se tento termín používá pro „rovnoměrné pokrytí pole odpadem ze sklizně.“ Pokud máte listí dostatek, můžete ho použít také jako přikrývku pro choulostivé rostliny, stačí ho promíchat se zeminou a přihrnout ke kořenům.
Box:
Mulčování krok za krokem
- Půdu napřed zbavte plevele i s kořínky.
- Načechrejte zeminu rycími vidlemi, případně záhony zryjte.
- Záhony pokryjte vrstvou mulče – například čerstvě posečené trávy (praktické jsou sekačky se sběrným košem).
- Mulč (posekanou trávu) rozprostřete asi ve vrstvě 5 cm rovnoměrně po celém záhonu.
- Hráběmi můžete mírně zatlačit do půdy.
- Mulčování je užitečné – půdě navrací živiny, které zase přitahujou žížaly a ty půdu čechrají. Je to koloběh.
Loučení s bylinkami
Vaší pozornosti by neměl ujít ani bylinkový záhon. Ostříhejte oschlé větvičky levandule, tymiánu, máty i meduňky. Pokud jsou snítka ještě svěží a čerstvá, můžete si je odnést domů a usušit nebo zamrazit. Během zimy přijdou vhod.
S letničkami, jako je koriandr, kopr, majoránka nebo bazalka se musíte rozloučit, přezimovat nedokážou. Seberte si aspoň semínka, vložte je do papírových sáčků nebo sklenic, popište si je a uschovejte na jaro. Zbytek rostlin odneste na kompost. Z dvouletek, jako je třeba kadeřavá petržel, odstraňte žluté listy. Můžete ji nechat na záhoně nebo si ji přesadit do květináče a přenést domů. Sklizeň si budete užívat celou zimu.
Postarejte se také o mátu a meduňku. To jsou odolné rostliny zvyklé na naše podmínky, a tak zimu zvládnou. Jenže mají jinou nevýhodu – snadno se rozrůstají. Mladé výběžky si ale můžete rozsadit do koutů zahrady nebo do dalších bylinkových záhonů. Vsadit si je můžete i do květníků a přenést si je domů. Vydrží vám takto celou zimu. Na jaře je můžete využít jako sazenice nebo jimi někoho obdarovat.
Především středomořské bylinky, jako je levandule, šalvěj nebo tymián, mohou zimu (hlavně holomrazy) těžce snášet. Čím silnější a zdatnější rostlinka bude, tím lépe. K levanduli, šalvěji, oreganu nebo tymiánu nahrňte zeminu. Přes trsy bylinek položte chvojí. Někdo používá i listí, ale to hodně zadržuje vlhkost a zahnívá, a především levandule je na vlhkost citlivější. Místo chvojí můžete použít i bílou netkanou textilii, kterou zatěžkáte třeba kameny. Dobrým ochranným pomocníkem je taky mulčovací kůra, kterou můžete vyplnit prostor na záhoně mezi bylinkami.
Pokud máte na záhonu rozmarýn, přesaďte ho do květináče a přeneste ho domů. Zkuste mu vytvořit dobré podmínky – přechovávejte ho v chladné místnosti, kam jde denní světlo. Občas ho zalévejte, ale pozor na přemokření kořenů. Pokud nemáte nevytápěnou místnost, ale třeba jen temný sklep, přeneste rozmarýn do interiéru, čas od času mu dopřejte osvěžení prostřednictvím rozprašovače. Existují i druhy rozmarýnů, které jsou mrazuvzdorné, příkladem je odrůda Faust. Ta může zůstat na záhoně a měla by i českou zimu zvládnout.
Text: Jana Poncarová, foto: Shutterstock.com
