Zakládáme zahradu

Rate this post

Komu by se nelíbila oáza plná zeleně, s pergolou, bazénem, místem pro dětské hrátky i koutky pro nerušenou relaxaci? Každý z nás má sice jiné požadavky, jedno je však pro všechny společné – nejprve musíte pečlivě plánovat.
Spěch je v tomto případě velice špatný rádce, ostatně ani není proč chvátat. Než se rostliny rozvinou do své přirozené krásy, uteče hodně vody. A jestli se budete koupat už letos, nebo až příští rok, také příliš nevadí s ohledem na fakt, že pak si dlouhá léta užijete bazén nebo koupací jezírko do sytosti. Základní doporučení tedy zní: zamyslete, co chcete v zahradě dělat – jaké funkce by měla splňovat. Pak vezměte v potaz, do jaké míry vás omezuje samotný prostor a jeho umístění v krajině (včetně polohy pozemku s ohledem na světové strany, tvaru terénu, nadmořské výšky a klimatických podmínek) i na kvality zeminy. A v neposlední řadě řešte, kolik peněz budete ochotní utratit; počítejte se vším, nejde jen o stavební materiál, rostliny, stroje a nářadí, ale i investice do studie, nebo kompletního projektu zahradního architekta, případně jiného odborníka, který má se zakládáním zahrad praktické zkušenosti. Samozřejmě si můžete nechat vybudovat zahradu na klíč, v tom případě ještě připočítejte finance potřebné za prováděné práce.

Jak si vybrat odborníka

Ať už plánujete, že projekt i realizaci svěříte do rukou profesionálům, nebo si od nich necháte vypracovat jen projekt, případně základní návrh – vždycky je třeba umět si dobře vybrat. Na co bychom vás měli upozornit? Není pravda, že každý úspěšný absolvent vysoké školy zahradnického směru musí automaticky být zahradní architekt. Seznam autorizovaných zahradních architektů najdete například na webových stránkách Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, ostatně při hledání vhodného odborníka můžete zkusit požádat o radu právě tuto společnost nebo i Svaz zakládání a údržby zeleně. Ale možností je daleko více. „V naší profesi je to přece jen jiné, než například u lékařů, kde bez titulu MUDr. nesmíte léčit. My můžeme navrhovat zahrady, i když nemáme kulaté razítko o autorizaci.
Zahrada se nekolauduje jako stavba, čili je na každém, zda si ji nechá navrhnout autorizovaným architektem, neautorizovaným projektantem anebo dokonce sám. U rodinných zahrad je podle mě lepší obrátit se na odborníka, který v oboru působí, nejlépe už delší dobu. Na trhu je řada firem, které se zabývají projekcí a realizací zahrad, vybírejte si však raději tu, která nejen navrhuje, ale opravdu prakticky realizuje zahrady, protože se vyzná v rostlinném materiálu. Na rozdíl od odborníka, který se věnuje výhradně projektům, ovšem chybí mu praktická zkušenost,“ upozorňuje na úskalí výběru zahradní architektka Julie Reicheltová z firmy Flora Bohemica s.r.o..
Šikovné realizátory tedy najdete i mezi lidmi bez autorizace (ve většině komerčně orientovaných firmách); jejich nejlepším vysvědčením pak jsou zahrady, které už navrhli, a mohou vám poskytnout i kontakt na majitele některé z nich. Abyste si sami ověřili, jak jeho práce skutečně vypadá. Jistě, není běžné, aby autoři zahrad rozdávali vizitky svých zákazníků, přesto se zpravidla najde několik oprávněně pyšných majitelů svých zelených oáz snů, kteří vám dovolí nakouknout „pod pokličku“.

Soulad stylů

K moderní, technicistní stavbě se jistě nehodí romantické venkovské zákoutí, a naopak. Vzpomeňte si, jak samotný styl vašeho domu ovlivnil výběr nábytku a bytových doplňků, a podobně přistupujte ke své budoucí zahradě. Snažte se na ní využít materiály, které ladí s těmi, z nichž je postavený dům, a stejně tak si vybírejte i doplňky a rostliny. Uvažujte o každé maličkosti, z drobností se přece skládá celek, berte v potaz nejen terénní úpravy, ale i stavby typu pergoly, altánku, houpaček pro děti, zahradní artefakty a podobně. Zdá se vám to příliš složité? Zorientovat se ve vašich představách pomůže právě odborník – i kdybyste uvažovali o budování zahrady vlastními silami od začátku do konce, vyplatí se investovat do konzultace svých přání a myšlenek se zkušeným specialistou, pomůže vám je lépe utřídit a tak jim vdechnout život.

Vezměte si tužku…

… a začněte kreslit. Nebojte se, nepotřebujete být výtvarně nadaní, vtip je v tom, že si nejprve vytvoříte plán stávajícího stavu a na druhém pak vyznačíte změny, po kterých toužíte. Pokud budujete zahradu „na zelené louce“, začnete hned s kresbou svých představ. Abyste nemuseli malovat půdorys, můžete vyjít z plánu vypracovaného příslušným katastrálním úřadem nebo z projektové dokumentace pro stavební povolení budov. Co se vyplatí? Zvažte, zda se skutečně musíte zbavit staré jabloně nebo hrušně po babičce, nový strom poroste dlouhá léta a ten starý by třeba mohl sehrát i v nových plánech úlohu solitéru nebo přírodního „slunečníku“; u něho by pak neměla chybět lavička. Dokonce i tehdy, když odumře, se pro starý strom najde nové uplatnění – nechte po něm nechat pnout růže nebo stálezelené rostliny, „obarvěte“ ho přítomností přísavníku (na podzim ho dekorují fialově rudé listy)… A kdyby nic jiného, poslouží pro pověšení hamaky, nebo alespoň krmítka pro ptáky. Na rozdíl od mnoha jiných změn, které se dají po čase poměrně bezbolestně upravit, vám staré stromy už nikdo nevrátí.
V návrhu nové zahrady si kromě uvažovaných rostlin zakreslete plánované venkovní úpravy. Včetně terasy u domu, která se tak stane prodloužením obytné části, nezapomeneme ani na děti (pískoviště, houpačky, prolézačky optimálně umístěné tak, abyste potomky měli na očích už při pouhém pohledu z domu, třeba z kuchyně). Myslete i na stavbu zídek a cest, zvažte, kde je třeba zpevnit plochy, ale i kam umístíte technické zázemí – kde budete schovávat zahradní nářadí i stroje, venkovní nábytek a podobně. Garáž vám tuto roli zcela nezastoupí už proto, že není-li automatickou součástí domu, pak bývá zpravidla situovaná blíže vjezdu, nikoli v „útrobách“ zahrady. Velmi důležité je i rozvažování, kolik místa a kde vám zabere trávník, nezapomeňte ani na úpravy předzahrádky. A neméně podstatné je rovněž zamyšlení, zda a jak budete řešit vodu v zahradě. Počítáte s jednoduchým mobilním, nebo pevně zabudovaným bazénem? Uvažujete o jezírku? Nebo byste raději potůček?

Nejprve upravujte

Až budete mít definitivně jasno, jak by měla vaše nová zahrada vypadat, začněte s realizací. Nejprve se věnujte pracím spojeným s odstraňování starých rostlin, případným odvodňováním pozemku, budováním zídek a cest a podobným technickým záležitostem.
* Na prvním místě se u staré zahrady řeší kácení stromů, které skutečně v novém pojetí nemají žádné opodstatnění, nebo třeba brání výhledu, příliš zastiňují, případně jsou nebezpečné svému okolí (naklánějí se nad dům). Kácení rozhodně nepatří do rukou amatéra, tady je povolání odborné pomoci zcela na místě. Poněkud jednodušší bude odstranit staré keře a drobnější rostliny.
* V dalším kroku řešte, zda stávající vzrostlé stromy sice na zahradě rádi využijete, ale z mnoha důvodů by se lépe vyjímaly na jiném místě. Stromy do věku zhruba 10 let a zákrsky se poměrně snadno přesazují, u vyšších je to složitější (dobře se ujmou túje, ale to je tak asi všechno). Obecně je pro jejich „škatule, škatule, hejbejte se“ vhodné jaro nebo podzim. A kde může nastat problém? „Přesazení je pro rostliny obecně vždy krutý zásah do života, proto musíte počítat se zhruba padesátiprocentní úspěšností přežití. Navíc přesazování vyšších dřevin je technologicky složitější, musí se použít stroj. Zde doporučuji využít služeb odborné firmy, což je ale spojené s vyššími náklady. Často pak ovšem vznikne problém, jak dostat mechanizaci na zahradu, vjezd může být úzký a vydlážděný, hrozí poškození dlažby,“ upozorňuje na rizika Julie Reicheltová.
* Teď nastane správný čas pro kultivaci půdy: je-li třeba, pozemek odplevelte (nejsnáze to půjde chemicky), vysečte zbytky staré trávy, pak zeminu strojově upravte, například kultivátorem. I když nejste zapálení zahrádkáři, při kultivaci půdy poznáte, jakou půdu na svém pozemku vlastně máte. Například zemina písčitá je lehká, příliš vzdušná a rychle vysychá, proto potřebuje vylepšit třeba kompostem. Naopak půda jílovitá je těžká, mazlavá, chybí ji vzduch, a když vyschne, může připomínat kámen, tak je tvrdá. Pomůže jí přidání vhodného substrátu s vyšším obsahem písku. Protože většinou platí, že zemina na zahradě potřebuje určitou pomoc, zejména pokud plánujete výsadbu rostlin, je třeba jí věnovat náležitou pozornost.
„Jak bychom měli půdu konkrétně upravit, to vlastně závisí na ní samotné – na jejím stavu. Ideál? Když máme na pozemku cca 40 cm kvalitní orniční povrchové vrstvy, ta už se nemusí upravovat. Bohužel podobné štěstí se dá očekávat u starých zahrad a jen v některých oblastech, je to spíše výjimka. Většinou na zahradě máme orniční vrstvy mnohem méně a v tomto případě musíte kvalitní podloží doplnit – dovézt dobrou ornici nebo zahradnický substrát. Ten je dražší, pokud ale potřebujete doplnit jen slabou vrstvu, vyplatí se do něj investovat,“ podotýká odbornice. Čili část původní zeminy vyryjeme a vyvezeme a novou zase přivezeme (výměna půdy probíhá do 40 cm hloubky). V této fázi budování zahrady se nevyplatí šetřit, proto na zeminu ze skládek nebo starých hospodářství raději zapomeňte.
* Co si počít s vodou, po které nikdo netouží? Pozemek v sousedství řeky, stékající povrchová voda, která se nestačí vsakovat, příliš nízká hladina spodní vody pod povrchem… Tehdy je třeba přistoupit k odvodňování, pomůže například drenáž, která je i esteticky přijatelnější než budování vodních příkopů (to je zase levnější). Škoda, že taková voda je příliš znečištěná, tudíž ji nemůžete zužitkovat, ani na zalévání rostlin.
* Jak by se vám líbila proměna rovného pozemku v jemně zvlněný? Podobné úpravy nejsou dnes výjimečné, dosáhnete tím plasticity a členitosti, kterou využijete pro oddělení jednotlivých části zahrady, například užitkové od okrasné, místa pro návštěvy od ryze soukromého území a podobně. Něco jiného pak je úprava svažitého pozemku – ten si doslova žádá proměnu. Pomůže mu vytvoření teras, které propojí schody nebo cestičky. Terasy se zpevňují například kamennými nebo cihlovými zídkami, využít se dají i dřevěné kulatinky, do moderně stylizovaných zahrad pak například drátěné koše vyplněné kamením (gabiony) nebo strohé linie betonových zídek.
* Ostatně zídky jsou právě v tomto případě velmi vděčné, kromě samotného zpevnění mohou nabídnout příležitostné místo na posezení, nebo je odekorujte rostlinami v přenosných, případně pevně zabudovaných nádobách. A prospějí i rovinatým zahradám, kromě betonu se používají zpravidla cihly a kameny (pískovec, vápenec, nebo využijte stejný kámen jako na podezdívku domu). Podle potřeby pak zídky zpevněte armovací mříží. K jejich stabilitě přispívají i některé rostliny vysazené po obvodu zídky (například skalník, břečťan).
* V dalším kroku byste měli prakticky realizovat pracovní kouty, tedy místa, kde plánujete uskladnit nářadí, sekačku a další pomocníky (zahradní dílna, domek, kůlna). A chcete-li si připravit vlastní kvalitní humus, uvažujte i o situování kompostu. V tomto případě není nijak složité malé zahradní stavby realizovat, ostatně montované domky pro nářadí prodávají mnohé hobby markety, stejně tak i kompostéry. Daleko důležitější je potom zvolit správné místo – u kompostéru, aby vás neobtěžoval svým pachem, u domku pro nářadí a zahradní nábytek z hlediska dosažitelnosti (kdo by běhal pro nůžky na keř přes celou zahradu). Do této kategorie patří také skleník, fóliovník nebo pařeniště. Například právě pařeniště nemá být stíněné stavbou poblíž, ale ani vzrostlými stromy a keři, potřebuje osluněné místo.

Pro hry a zábavu

Další série postupných kroků by měla přinést radost všem, kteří budou na zahradě pobývat.
* Rodiny s dětmi jistě myslí na své nejmenší a vytvoří jim zázemí pro hry. Ideální je variabilita, abyste s každým rokem nemuseli řešit jeho úpravy. Například dětská houpačka uchycená mezi stromy nebo podpěrnými kůly se časem může proměnit v houpací lavici i pro dospělé, máte-li jen jedno dítě, vyplatí se pořízení mobilního pískoviště, kterého se postupem doby snadno zbavíte, lemy pískoviště olemovat například palisádami různých výšek, a tak potomkovi nabídnout další zábavu, případně vytvořit širší opěrné zídky, které poslouží i k jiným účelům (příležitostné posezení).
* Náročnější nyní bude řešení vodních ploch, které dokážou vytvořit zdání většího prostoru. A nemyslíme tím jen pevně zabudovaný bazén, ale například okrasné jezírko nebo rybníček, případně spojené s možností koupání; ideální je koupací jezírko s dočišťováním na biologicko-mechanické fázi. Břehy jezírka by měly být pozvolné, lemované kameny, kačírkem nebo štěrkem. Do malých zahrad se hodí vodní kaskády, které nezaberou příliš místa, fontánky, pítko nebo komorní vodotrysk.
* Rozmyslete, na kolika místech byste uvítali zahradní nábytek. Nemusí jít jen o soupravu stolu a židlí nebo křesílek, relaxační kout skrytý před zraky okolí nabídne i závěsná síť nebo lavička. Podumejte také, zda se ke stylu vaší zahrady hodí pevně zabudovaný nábytek, například masivní kamenný stůl.
* Aby vám zahrada nabídla potěchu pro oči v podvečerních a nočních hodinách, je třeba pečlivě uvážit osvětlení. Nejsnazší řešení nabízejí mobilní, například zapichovací solární lampy, tyče a dekorativní předměty (umělé kameny), ovšem solární mohou být i jiné zdroje.
Další variantu představují LED světla, která využívají ke svícení elektrickou energii nízkého napětí a spotřebují ji méně, navíc jejich instalace není složitá. Mají slušnou svítivost a bývají velmi estetická. V obchodech můžeme najít různé typy těchto světel, s odlišnou svítivostí,  intenzitou, kvalitou, typem a dosahem. Zato světla na elektřinu raději svěřte odborníkům. Na osvětlení přístupových cest se hodí lampy rozptylující záři do všech stran, pro toulky zahradou postačí světlomety zabudované u okrajů cest a chodníků, u teras a míst k posezení oceníte intimnější světlo, na okraje vodních ploch nebo mezi záhony se pak hodí svítidla s usměrňujícím světelným tokem, aby zdůraznila kouzlo daného místa. A do vody zase plovoucí nebo podvodní zdroje – včetně reflektorů, ovšem v jejich světle se rády hřejí i zahradní artefakty, například sochy. A které variantě by dala přednost zahradní architektka Julie Reicheltová? „Preferuji LED světla – pro mě představují zlatou střední cestu. Solární zdroje jsou sice nejsnazší a nejlevnější řešení, ale ne příliš funkční a ne příliš estetické. A zdroje na elektrickou energii nejsou stoprocentně bezpečné – v zahradě se často kope a přeseknutí kabelu pod proudem není nijak výjimečné. Věřte, že ne každý si vypne pojistky, než jde něco kopat,“ nabízí pohled z praxe.

Čas pro rostliny…

Už se radujete, že konečně začnete se zakládáním trávníku? Kdepak, nejprve je třeba vysadit rostliny; po čerstvě založeném zeleném koberci se nesmí několik týdnů chodit a už vůbec ne jezdit s kolečkem a vozit těžké materiály.
Než si rostliny koupíte, nejdříve si u jednotlivých druhů ověřte, do jaké míry se rozrostou a kolik péče potřebují. Jste na vážkách, zda jsou druhy, které k vám přivezla realizační firma, nebo jste si vyhlédli nejlépe ve specializovaných zahradnictvích, dostatečně silné, zdravé, zkrátka v kondici? Vyplatí se stanovit záruky a podmínky pro případný úhyn rostlin, samozřejmě písemně, nejlépe formou smlouvy. Poctivé prodejce a zahradní realizátory váš požadavek nezaskočí. Předem si také rozmyslete, zda se po výsadbě dokážete a chcete o svou zahradu starat sami, nebo si raději zaplatíte profesionální služby. Pokud zahradu zakládá odborná firma, dojednejte si s ní, jak dlouho od založení se o ní bude starat, nepsaným pravidlem je, že si zahradní ateliér „své“ realizace hlídá pět a více let. Pokud to není z jakéhokoliv důvodu možné, a vy na péči nemáte čas, předem si nechte doporučit nebo vyhlédněte jiný subjekt, který okamžitě po výsadbě převezme starost o vaši zeleň. Profesionální péče o zahradu vám nejen šetří čas, ale hlavně ji udržuje v ideálním stavu zdravotním i estetickém. Například neodborně provedený řez dřevin může vést až k jejich zahynutí. I v tomto případě platí, že písemná forma vašich přání a požadavků může předejít mnoha nedorozuměním v budoucnu.
A jak vlastně vysazovat, co dřív a co později? „Začněte s takzvanou kosterní výsadbou, a to většími dřevinami, určujícími kompozici zahrady. Po stromech přijdou na řadu vzrostlejší  soliterní keře a pak pokračujte s menšími rostlinami, podle jejich umístění. Doporučuji nejprve vysadit rostliny na hůře přístupných místech, například na krajích pozemku, kam byste se pak už přes novou výsadbu těžko dostávali. Často se jedná například o živé ploty umístěné u plotu, za jinou osadbou. Nakonec vysaďte doplňkové rostliny do popředí záhonů, třeba trvalky,“ vyjmenovává Julie Reicheltová z ateliéru zahradní tvorby Flora Bohemica.

.. ještě nevypršel

Základní kostru zahrady by měly tvořit právě takové druhy, které se sem hodí s ohledem na přírodní podmínky a konkrétní stanoviště. Další druhy volte podle toho, jak často budete svou oázu zeleně využívat – máte ji u domu, tedy po celý rok, anebo proměňujete pozemek u chalupy, kam jezdíte od jara do zimy? V prvním případě si můžete dopřát jakékoliv rostliny, pokud se o ně dokážete postarat, více péči si však žádají nejen užitkové ovoce a zelenina, ale také letničky, trvalky, rostliny vystříhávané do pravidelných tvarů a náročnější listnáče (například ibišek, ořechoplodec, růže, bobkovišně).
Ale to není všechno, při skladbě rostlin se vyplatí myslet i na to, aby vám zahrada v každou roční dobu nabídla trochu jiný barevný pohled, a nemusí jít výhradně o kvetoucí druhy. Co vám poradí odbornice? „Pro moderní styl zahrady lze doporučit kombinaci: stálezelené rostliny jehličnaté i listnaté, různě zajímavé habitem růstu, dále traviny, u kterých se klade důraz na jednoduchost a prosté linie, většinou se použije méně druhů a ty se vícekrát opakují. Konkrétně by tedy mohlo jít o buxus, tis, borovice, jalovec, juku, okrasné traviny, bobkovišeň. Pro venkovsky utvářenou zahradu se nabízí použít velká škálu různých druhů, i užitkových, méně uspořádaná. Například cibuloviny, růže, zvonky, kaliny, hortenzie, astry, jiřiny, byliny, ovocné stromy a keře. A do zahrady s minimálními nároky na údržbu patří malý nebo žádný trávník, jehličnany, stálezelené listnaté dřeviny, doplněné kvetoucími travinami a malým množstvím kvetoucích keřů.“
Příjemné bude myslet i na rostliny poskytující voňavé aroma, samozřejmě pokud nepatříte mezi alergiky. Ovšem dnes se pěstuje tolik různých variací a na trh se uvádějí speciálně vyšlechtěné druhy, že si můžete vysadit třeba i šeřík bez své typické, příliš intenzivní vůně.
Chtěli byste si právě teď oddechnout? Výsadbou starost o zahradu nekončí, ale začíná. A právě teď si žádá nejvíce péče. Především první dva roky nešetřete na zálivce a pozemek průběžně odplevelujte. Nemusíte však být ve střehu s motyčkou v ruce, v boji proti plevelům vám kromě herbicidů pomohou také speciální černé netkané textilie, umístěné na záhon pod vrstvu mulčovací kůry (borka). „Mulčovací kůra vytváří vhodné mikroklima pro růst rostlin, udržuje půdu kolem nich vlhkou a chrání jejich kořenové krčky před mechanickým poškozením. Malou mírou také přispívá k omezení růstu plevelů, ale opravdu malou – je tedy užitečná, nikoli však bojovník proti plevelům,“ doplňuje Julie Reicheltová.
Když se rozhlédnete po své nové zahradě, říkáte si – tolik času, námahy a peněz, a skoro nic není vidět? Nebojte se, už za několik týdnů se začnete radovat z nových výhonků. Dobu čekání si zpříjemněte výsadbou letniček, zelenou bariéru vytvoří i letní cypříšek a vaši mysl i samotnou zahrádku brzy rozveselí rychle rostoucí zástupci popínavých rostlin jako přísavník, vistárie, trubač, z keřů tavola, tavolníky i svídy a ještě traviny a trvalky.

Pěstěný trávník

Máte za sebou stavební práce? Úpravu pozemku i kouty pro relaxaci? A výsadbu rostlin? Pak přišel čas pro založení trávníku. Ideální je zpracovat a připravit půdu na podzim tak, abyste na jaře mohli trávník vyset. Rychlejší řešení nabízí pokládka travních koberců během několika hodin, u rozlehlejších zahrad pak během dne (pokud máte předem připravený pozemek pro jejich pokládku); přibližně za tři týdny se po novém trávníku může šlapat. Velká výhoda? Kromě rychlosti vás potěší i fakt, že takový zelený koberec lze zakládat kdykoliv během vegetačního období. Navíc trávník se dodává v bezplevelném stavu a kvalitně zapěstovaný, nevýhodou pak je vyšší cena. Pokud zůstanete u tradičního výsevu, dejte si pozor zejména první měsíc po vysetí – bude-li pěkné počasí a převaha příliš slunných dnů, musíte ho denně zalévat. Po vyrašení trávník poprvé sečte, až doroste výšky zhruba 8 až 10 cm, a dále ho udržujte podle svého vkusu, doporučuje se výška zhruba 3 až 5 cm. A teď už je třeba se o zelený koberec neustále starat, několikrát ročně potřebuje pohnojit (pomalu rozpustným přípravkem 3x ročně, běžným hnojivem pak 10 x ročně, a to v průběhu vegetačního období), dále herbicidy proti plevelům, na jaře a na podzim ho provzdušněte (vertikutace) a podle počasí asi jednou až dvakrát týdně zalévejte, v teplých suchých dnech i denně. To však zastoupí některý samozavlažovací systém. Profesionální zavlažovací systémy šetří nejen váš čas, ale především díky své technologii umí přesněji určit vhodné dávkování vody (je vybavený dešťovým čidlem) a tím šetří i spotřebu vody. Trávník nebo záhony zalévá rovnoměrně a podle konkrétních potřeb, i díky tomu může vaše zahrada vypadat pořád skvěle, dokonce i v době, když v létě odjedete na dovolenou.

Některé květiny chtějí květináče…

… a vy můžete začít řešit, jaké by tedy měly být? Nespěchejte, berte je jako třešničku na dortu své zahrady – nic se nestane, když originální květníky dokoupíte později. Ostatně až se kolem vás začne všechno zelenat a kvést, a to přece jen nějakou chvíli potrvá, lépe uvidíte, ve kterých místech si zahrada žádá drobné oživení. „Květníky můžeme rozdělit do dvou skupin. Ta první je celoročně venku, proto vybírejte mrazuvdorné nádoby, s odpovídající velikostí, aby rostliny nevymrzly (minimální rozměr: 40 x 40 x 40 cm). V současnosti se často používají samozavlažovací nádoby, dražší výrobky jsou designově velmi na úrovni. Květníky doporučuji osázet vytrvalejšími rostlinami (buxusy, zákrsky borovic, jalovce). A druhá skupina? Sem zařadíme všechny, které na zimu schováte i s rostlinami do míst, kde nemrzne, tedy třeba i myrtu, oleandr, abychom je na jaře opět dali na zahradu. Anebo použijete nádoby jen na jednu sezonu, do kterých patří letničky (pelargonie, petúnie, fuchsie a jiné) a ty před zimou bez slzy v oknu vyhodíte.“

Zvláštní efekty

Chcete dodat své zahradě na rafinovanosti? Pak využijte ojedinělých prvků, jedním z nich je hra zrcadel. Když je strategicky umístíte, můžete až zdvojnásobit okolní plochu a navíc dokážou vzbudit zdání ustupujícího prostoru. Hodí se například do stinných partit, které současně opticky rozzáří, mohou vytvořit dojem falešného vchodu, když je postavíte za vrátka nebo černou lakovanou zástěnu. Rovněž přitáhnou pozornost k určitému místu, například originálně tvarovaným keřům nebo sochám. Naopak v místech, kam dopadá příliš slunečního svitu, je raději neinstalujte, aby odraženým světlem nepopálila okolní rostliny. Doporučuje se použít zrcadla alespoň 6 mm silná a upevněná v nekorodujícím rámu. Nevýhodou je pak náročná údržba.
Nový prostor do zahrady i malých rozměrů vnesou také trojrozměrné malby, například s oknem, dveřmi, zahradní brankou. Používají se zpravidla na zdi a jejich velkou výhodou je fakt, že když se vám obraz nelíbí, přemalujete ho jiným. Nebo využijte hru stínů díky použitým rostlinám, spolehněte se na traviny (s pohybem ve větru se mění i stín), dále na větší stromy s vzdušnou korunou, například břízy nebo gleditsie – strom s drobnými lístky (polostín), i na velkolisté rostliny jako platany, javory nebo jírovce (úplný stín).
Chcete další trik? Pokud část zahrady obklopuje zeď, kterou nelze zbourat, vytvořte si novou iluzi prostoru pomocí laťkové mříže, která opticky nabídne hloubku. V jejím středu pak natřete zeď světlými, nepříliš nápadnými barvami, například imitující zeď z cihel, která se barevně hodí k latím ze dřeva.
Krásným příkladem, jak ošálit zrak, je i vhodně umístěná výsadba, používá se zejména do menších zahrad – dopředu patří co nejvyšší stromy nebo keře a postupně budete výšku dalších rostlin snižovat směrem do zahrady. Anebo využijte živé ploty, které zastřiháváte sestupně. Cestu a cestičky vytvářejte tak, aby se zužovaly směrem ke konci pozemku. Ale to už se vlastně vracíme na začátek, kdy jste si měli rozmyslet, jak bude vaše zahrada vypadat. Tak ať se vám líbí a cítíte se tu jako v ráji!
Text: Marcela Škardová, foto: Flora Bohemica, Leone Garden