Pryšce nejsou jen Vánoční hvězdy, ale také mnoho druhů vhodných do zahrady
Všem velmi dobře známá „Vánoční hvězda“ patří také mezi pryšce. Pryšce však bývají ve výsadbách na zahradách opomíjeny. Vypadají sice nenápadně, ale jejich druhová pestrost je tak velká, že pro svůj neotřelý půvab si získají nakonec mnohé zahradníky a zahrádkáře. Některé v našich podmínkách pěstujeme běžně jako pokojové rostliny, což je právě případ Vánoční hvězdy anebo pryšce zářivého nazývaného „Kristova koruna“.
Historický vývoj rostlin
Euphorbia, což je druhové označení pryšců, má velmi zajímavou historii. Z historických záznamů římského filozofa a válečníka Pliniuse se o nich dozvídáme blíže. Numidský král Juba II., žijící v 1. století př. n. l., měl lékaře jménem Euphorbus. Byl to boubelatý Řek. Ten svému králi doporučil na překonání střevních potíží užívat tučnolistou rostlinu – pryšec pryskyřičný neboli lékařský. O této rostlině se již tehdy vědělo, že má projímavé účinky. Toto znamenité projímadlo králi velmi pomohlo. A jelikož se král zajímal o botaniku, pojmenoval tuto rostlinu po svém lékaři – Euphorbia. Král Juba II. si ještě k tomu liboval ve slovních hříčkách. Navíc lékařovo jméno k tomu přímo vybízelo. Předpona eu- v řečtině znamená „dobře“ a phorbe je „krmit“. Výsledkem bylo, že dobře krmený lékař dal této tučnolisté rostlině své jméno, které bylo velmi přiléhavé.
Zajímavé rostliny s nenápadnými květy
Již na první pohled i laik pozná, že jednotlivé druhy pryšců se od sebe liší nejen vzrůstem a barvou listů, ale i celkovým vzhledem. Mnohdy omylem označujeme různě zabarvené listeny pryšců jako květy. Jejich květy jsou ale naprosto nenápadné. Různé druhy pryšců mohou tvořit z barevných listenů například zářivé deštníčky i jinak tvarovaná květenství. Olistění bývá ve většině případů jednoduché a spíše jemné. Plodem pryšců jsou tobolky. Ty se po dozrání explozivně otvírají. Semena některých druhů pryšců jsou olejnatá.
Druhová pestrost rostlin
Druhová pestrost těchto zajímavých rostlin napovídá, že podmínky pro jejich pěstování jsou odlišné. Celkově jsou to však rostliny poměrně nenáročné. Nově vyšlechtěné odrůdy nám dovolují volit z rostlin vhodných na slunce i do stínu, pestrobarevných i jednobarevných. Pryšce dávají přednost vápenité půdě. Některé druhy se dají vysazovat na sušší místa, jiné naopak k okrajům jezírek a vodních ploch, jako je tomu například u pryšce bahenního (Euphorbia palustris). Z dalších druhů jsou krásné obruby záhonů. Některé pryšce, jako třeba pryšec statný (Euphorbia characias), vyniknou jako solitéry. Jako skalnička se hodí pryšec myrtovitý (Euphorbia myrsinites). Trsnatá letnička v záhonech, to je pryšec vroubený (Euphorbia marginata). Pryšec mnohobarvý (Euphorbia polychroma) je vzhledem k brzkému jarnímu kvetení vhodný do blízkosti cibulovin. V přírodních jak trvalkových, tak i podrostových partiích zahrad se skvěle uplatní pryšec Griffitův (Euphorbia griffithii).
Pozor na jejich jedovatost
Bylinné i dřevnaté pryšcovité rostliny ve svých pletivech obsahují latex. Při poškození roní bílé mléko. Řada pryšcovitých rostlin obsahuje alkaloidy, dráždivé pryskyřice, kyanogenní sloučeniny a jedovaté bílkoviny, nebo organické kyseliny. To je důvod, proč latex, který se dostane do kontaktu se sliznicemi, může být původcem bolestivých zánětů. Nejnebezpečnější bývá při zasažení očí. V takovém případě okamžitě zasaženou část těla omyjte a kontaktujte lékaře. Některé druhy pryšců příroda vybavila navíc ještě trny.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
