Jak na rekonstrukci starého prádelního koše
Některé věci si zkrátka zaslouží, aby tu byly s námi a sloužily dál, i když už mají nejlepší léta za sebou. S naší pomocí mohou získat opět krásu a lesk, takže je můžeme používat ještě spoustu let. A ony budou nejen praktické, ale i dekorační. Takovým příkladem může být třeba starý proutěný prádelní koš.
Trocha historie nikoho nezabije
Naše babičky a prababičky kdysi mívaly místo postýlek pro svá miminka prádelní koše. Nebyly tehdy k dispozici žádné postýlky a někdy ani kolíbky. Takže miminka většinu času pobývala v prádelních koších. Koše byly pečlivě a s náležitým fortelem upletené, a když z nich miminko vyrostlo, používaly se na vyprané a usušené plínky. S tímto košem tomu nebylo jinak. Když už nebylo potřeba ani plínek, stal se koš klasickým prádelním košem. A takovouto letitou památku přece není možné vyhodit.
Co budete potřebovat
Aby proutěný starý koš sloužil ještě další řádku let, je potřeba jej důkladně vyčistit, případně i vydesinfikovat, řádně prolít vodou, na slunci vysušit a pak natřít, popřípadě ještě dodat nějakou tu patinu. K tomu všemu bude nutný kyblík s teplou vodou, režný kartáč, gumové rukavice, odmašťovací a čistící přípravek Bril, plochý malířský štětec, bílá a šedá barvu rozpustná ve vodě a čistá houbička, která se používá na mytí nádobí.
Čím začít
V prvé řadě je třeba proutěný koš zbavit veškerých nečistot. Ty hrubé nejdříve vymeteme a pak si připravíme do kyblíku teplou vodu s odmašťovacím a čisticím prostředkem v jednom. Nejlépe se osvědčuje Bril. Podle stupně znečištění přidáme množství čisticího prostředku. Pokud znečištění není velké, postačí několik kapek Jaru do vody. Pomocí režného kartáče namáčeného ve vodě s odmašťovačem drhneme koš. Hlavně rohy a záhyby koše, kde se nečistota za ta léta usazovala nejvíc. Po vydrhnutí propláchneme koš otočený dnem vzhůru několika kyblíky čisté studené vody, necháme ho okapat a dáme sušit na slunce.
Začínáme s bílým nátěrem
Pro nátěr doporučujeme bílou, vodou ředitelnou barvu v plechovce. My jsme zvolili matnou. Pochopitelně se dá ale použít i lesklá barva. U vodou ředitelných barev v těchto dvou variantách není až tak velký rozdíl. V prodejnách barev a laků vám jistě rádi a dobře poradí, kterou zvolit. Natřeme touto barvou celý koš a počkáme, dokud koš dokonale všude nezaschne. Poté provedeme druhý nátěr bílou barvou opět po celém povrchu koše. Znovu čekáme na dokonalé zaschnutí barvy.
Jak docílit vzhled patiny
Pro efekt patiny si připravíme do menší ploché misky trochu šedé matné vodou ředitelné barvy. Navlékneme si gumové rukavice (i když je barva vodou ředitelná, z rukou se sundává poněkud obtížně). Houbičku namočíme lehce do misky s šedou barvou a přebytečnou barvu otřeme vždy o okraj misky. Lehce si vyzkoušíme podélnými tahy na spodní straně koše, jakou silou musíme tah barvy vést, abychom docílili požadovaného efektu. Jakmile jsme s výsledkem spokojeni, můžeme začít „patinovat“ lícovou boční stranu koše. My jsme dali přednost pouze lehkému nanesení šedé barvy na některých místech. Následně se s patinováním pokračuje po všech vnějších i vnitřních stranách koše. Jakmile je patinování dokončeno, koš by měl získat vzhled lehce ušpiněného, tu a tam více či méně šedého nátěru. Pak už stačí koš nechat důkladně zaschnout a po zaschnutí naplnit třeba dekami, které není kde jinde uskladnit.
Text a foto: Zuzana Bohdalová
