Zázvor – zázrak v kuchyni i v lékárničce
Zmínky o zázvoru můžeme najít již ve starých čínských písemnostech. Z Číny a Indie se dostal nejdříve zásluhou Arabů do oblasti Orientu. Velmi dobře ho znali již staří Řekové a Římané. K nám do Evropy se dostal až na konci 9. století. Zázvory jsou typickými tropickými rostlinami. Ovšem volně v přírodě se prakticky nevyskytují. Jsou v těchto oblastech pouze uměle pěstovány.
Pěstování v našich podmínkách
V našich podmínkách by jejich pěstování vyžadovalo buď teplý skleník, nebo pokojovou teplotu okolo 25°C. Potřebují rovněž vysokou relativní vlhkost vzduchu. Oddenky začínající rašit na jaře, je možné rozřezat je na části, řezné rány poté ošetřit například dřevěným uhlím. Po zaschnutí se mohou vysadit do kvalitní humózní půdy. S příchodem konce podzimu začne zasychat nadzemní část. Oddenky vyjmeme, po zaschnutí nať odstraníme a uložíme například do spodní části ledničky tak, aby nevyschly. Proč se ale pouštět do pěstování zázvoru doma, když si oddenky určené k dalšímu zpracování můžeme po celý rok koupit již takřka v každém obchodě s potravinami. Oddenky pěstované v našich podmínkách stejně nikdy nedosáhnou takové velikosti, jako je tomu v jejich domovině v tropech.
Vytrvalá bylina – zázvor pravý
Zázvor pravý je vytrvalá bylina z čeledi zázvorovitých. Dorůstá do výšky až jednoho metru. Silně rozvětvený oddenek s šedou barvou na povrchu je uvnitř světle žlutý. Klasovité květenství se vytváří jen ojediněle a vyrůstá přímo z oddenku na 10 – 20 cm vysokém stvolu. Bělavé květy jsou trojčetné, souměrné, po odkvětu vytvářející bobule. Kromě výše uvedeného druhu se používají i další: zázvor širokolistý, který má masitější oddenek. Dále existuje například po kafru vonící zázvor kasumunar.
Čerstvý zázvor jako lék
Skvěle se dá čerstvý zázvor využít jako léčivka. Prokazatelně dobrý vliv na zdraví lidí má v zázvoru látka zvaná gingerol. Užívá se při nachlazení, dráždivém kašli, bronchitidě i střevní kolice, infekcích a k podpoře trávení. Pomáhá dokonce i při cestovní nevolnosti, nucení na zvracení, ulevuje při nadýmání. Zlepšuje krevní oběh, uvolňuje cévy, příznivě působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi a vyvolává pocení. Léčí svalové bolesti, revmatické stavy i stavy artritické a výrony. V současnosti se testují také protirakovinné účinky této látky. Zkoumá se jejich vliv na rakovinu slinivky břišní, rakovinu střev a vaječníků nebo prsní tkáně.
Užívání zázvoru
Doporučená denní dávka je 3 – 10 g drogy, nejčastěji ve formě odvaru. Můžete si připravit ze zázvoru například tinkturu, případně oloupaný oddenek nakrájet na plátky a ty pak naložit do medu. Takto je doporučován ke konzumaci při chřipce a nachlazení. Dospělý člověk by při dlouhodobém užívání zázvoru k léčebným účelům neměl přijmout větší množství než je denní dávka 4 gramy v čerstvé podobě.
Sušený zázvor v kuchyni
Sušený zázvor se používá v kuchyni jako druh koření. Vhodný je do polévek, omáček, k přípravě masa a uzenin. Zázvor je nedílnou součástí všech kari směsí a také téměř všech orientálních pokrmů. Dají se s ním dochucovat také sladkosti, cukrovinky, ale i zelenina a ovoce. Na trhu je ovšem již běžně k dostání také zázvorové pivo, zázvorové bonbony, kandovaný zázvor nebo žvýkačky.
Upozornění
Ovšem je potřeba zdůraznit, že zázvor nemusí být vhodný pro každého. Někomu může jeho konzumace, ať v čerstvém nebo sušeném stavu působit žaludeční obtíže. Vyskytly se i případy, kdy sušený zázvor ve velkém množství požitý naráz způsobil žlučníkový záchvat.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: shutterstock.com
