Vlhkost v domě a její příčiny
Cirkulace vzduchu v domě je velmi důležitá vzhledem k přirozenému vysušování prostor. Abychom zabránili hromadění vlhkosti v jednotlivých místnostech je nutné často a dostatečně větrat. Nejen větrání anebo jeho nedostatek však přispívá k hromadění vlhkosti v domě. Ta má totiž ještě mnohé další příčiny, se kterými se dnes seznámíme.
Projevy vlhkosti
Abychom mohli problém s vlhkostí v domě účinně řešit, je nezbytně nutné nejdříve odhalit zdroj vlhkosti. Až poté se volí vhodná sanační metoda. Bohužel jsou i případy, kdy vlhkost odhalíme až vlivem odpadávající omítky anebo když se nám na stěnách ukazují barevné mapy a někam nám zatéká. Zkrátka vlhkostí napadená stavba reaguje pokaždé jinak. Někde se vlhkost projeví mokrým flekem v koupelně, jinde ucítíme nepříjemnou zatuchlinu. Někde může být na vině poškozený okap, jinde díra ve střeše anebo netěsnící okna, případně vlhkost stoupající ze sklepa. Je jasné, že jiná úpravná opatření zvolíme, pokud vlhkost proniká z okolní zeminy do základů domu a jinou metodu použijeme, pokud máme nová plastová okna a sráží se nám na nich, nebo v jejich okolí vlhkost.
Příčiny vlhkosti 
Příčin vlhkosti v domě, jak jsme již naznačili, může být opravdu mnoho. Nejčastěji se jedná o nefunkčnost případně nepřítomnost izolací, jindy je to dlouhodobé neudržování objektů anebo jejich nedostatečné temperování v zimním období, případně nedostatečné větrání. Mezi další příčiny patří změna lokálních hydrogeologických podmínek, ke kterým patří poruchy vodovodních instalací, navážka zeminy anebo zemědělské činnosti v okolí budovy. Vlhkosti na vině mohou být také nevhodné stavební úpravy domu v podobě například sádrových vysprávek, nebo neprodyšné podlahové krytiny, případně ucpání drenáží a průduchů.
Sanační metody 
Pokud je na vině vlhkosti v domě vlhkost vzlínající po zdech domu, je nutné rozhodovat se mezi sanačními metodami. V zásadě existují dva druhy sanačních metod – přímá a nepřímá. K nepřímým metodám se řadí tvarování povrchu terénu v okolí domu, vytváření hydroizolačních clon v horninovém prostředí a také vysoušení vnitřních povrchů zdí nebo odvodnění základové spáry drenáží. Nepřímými metodami můžeme dosáhnout obrovských úspor na stavebních nákladech při provádění sanačních opatření.
A dále jsou tu přímé metody sanací, které brání vnikání a následnému šíření vlhkosti v budovách. Patří k nim například vkládaná izolace do proříznutých spár. Tato metoda se řadí k mechanickým. Dále to mohou být metody chemické, kdy je do zdiva napouštěn chemický prostředek a v neposlední řadě je tu také elektroosmóza nebo vytvoření vzduchové dutiny.
Podřezání domu lze provést ručně anebo strojově. Tato metoda je omezena maximální šířkou zdi, kterou je 1 m. Někdy se k tomu využívá diamantové lano, nebo řetězová či kotoučová pila případně ruční pila. Do vzniklé spáry se vloží asfaltové pásy, PE fólie nebo pásy z PVC případně nerezavějící plech. Důležitá je preciznost provedení spojů, přes které by mohlo případně docházet k difuzi vodních par anebo k průniku vody.
Levnější metodou je metoda chemické izolace zdiva. Jejím základem je napuštění speciální látky do pórů a trhlin zdiva. To se touto látkou nasytí a vznikne clona, přes kterou se vlhkost nedostane výš. Tím se vytvoří účinná izolace. Použití těchto metod je však zcela nevhodná tam, kde je narušena statika zdiva. Účinné látky se dopravují do kapilár a trhlin navrtáváním, což jsou takzvané tlakové injektáže a ty by mohly již narušené budově nevratně ublížit.
Nejstarší a také nejpřirozenější sanační metodou je vzduchoizolační sanace. Provádí se přirozeným nebo nuceným odvětráváním vlhkosti z budov. Základním úkolem vzduchoizolačních systémů je oddělit zdroj vlhkosti od samotné stavební konstrukce pomocí vzduchové dutiny. Pro zajištění účinnosti vzduchové dutiny musí být zabezpečeno nepřetržité proudění vzduchu bez jakékoli kondenzace vodní páry uvnitř dutiny. Tato metoda bývá s úspěchem kombinována s metodou chemických injektáží anebo také s elektroosmózou. Její hlavní nevýhoda spočívá v pomalém poklesu vlhkosti v objektu.
Elektroosmotickou metodu sanování objektu lze použít všude tam, kde je vlhkost způsobena pouze kapilárním vzlínáním vody. Je zcela neúčinná tam, kde voda na zeď zatéká. V praxi tuto metodu mohou negativně ovlivňovat vestavěné vodivé rozvody, neizolovaná kovová potrubí či složení podloží staveb, dokonce i bludné proudy.
Ve spojení s některými sanačními metodami výše uvedenými je možné použít jako doplňkovou metodu aplikaci speciální sanační omítky. Jedná se o omítky s vysokou pórovitostí, díky tomu jsou velmi lehké a jejich nasákavost je velmi nízká. Ideálně vodu dokonce mohou odpuzovat. Je však důležité si uvědomit, že sanační omítky nám nepomohou odstranit příčiny vlhkosti, pouze nám pomohou zbavit se jejich následků.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
