Uskladnění dřeva na topení
Přitápíte si doma nebo na chalupě dřevem? Káceli jste letos stromy a přemýšlíte kam s nařezanými polínky, než s nimi budete moci zatopit v krbu či kamnech? Pak je na místě uložit dřevo tak, aby před přidáním do kamen byla dřevní hmota dostatečně vyschlá.
Co se děje s mokrým dřevem
Vzhledem k tomu, že dřevo z poražených stromů obsahuje až 50% vody, není možné dát právě posekané špalky rovnou do kamen nebo krbu. Aby bylo možné dosáhnout při topení dřevem maximální účinnosti a navíc neprodukovat příliš velké množství škodlivin a popela, je nutné přikládat pouze dostatečně vyschlým dřevem. Voda ze dřeva se při spalování mění na vodní páry a k takovému procesu je zapotřebí příliš velké množství energie. A právě společně s párou se velké množství této energie, které bylo zapotřebí k odpaření, vytrácí společně s kouřovými plyny a zbytečně uniká komínem.
Jak dřevo sušit 
Je samozřejmé, že dřevo se vysouší nejprve zcela volně na vzduchu. Po nějakém čase takto vysoušené dřevo ztrácí poměrně velké množství vody, až obsahuje třeba jen 15 % vody. Čím měkčí dřevo skladujeme, tím rychleji bude vysušené. Zatímco měkčí smrk schne po dobu jednoho až dvou let, tvrdé dřevo může potřebovat na vysušení třeba i pět let. Znalci vědí, že suché dřevo při poklepu takzvaně „zvoní“, což se však projeví až v případě, že dřevo obsahuje jen 10 až 15 % vody. Je jasné, že takto dobře proschlé dřevo je pro spalování v kamnech nebo v krbu nejlepší. Vlhkost dřeva je možné dobře odhadnout pouhým hmatem, dřevo s vyšší vlhkostí kolem 30 % a více na omak chladí. Aniž bychom vás chtěli nabádat k další poněkud riskantní zkoušce, suchost dřeva je možné ověřit i tak, že má vysokou schopnost zadřít vám do ruky třísku. To platí zvláště pro dřevo z jehličnanů.
Kde dřevo sušit
Ideální je místo pod širým nebem, kde jsou dobré podmínky pro přirozené vysoušení. Prostranství by mělo být otevřené, dřevo vyrovnané do hranice a kolem by měl snadno proudit vzduch. Tento způsob je sice pomalý, ale levný. V případě palivového dříví zcela postačí, aby se jeho vlhkost snížila na 18 až 15 %. Pro lepší manipulaci se dřevem je nutné jej po skácení zakrátit. Řežeme nebo sekáme jej na přibližně stejně dlouhé kusy. Dřevo již vyschlé ještě jedenkrát nařežeme na menší díly a rozštípeme na polínka, abychom s nimi mohli přikládat do kamen či krbu. V žádném případě neskladujeme dřevo ve stodole ani ve sklepích. Dřevo tam nikdy dostatečně nevyschne a navíc hrozí riziko, že ho tam napadne dřevomorka, plísně, či dřevokazný hmyz. Vlákna dřevomorky mohou prorůst i do dřevených stěn stavení.
Kam a jak polínka skládat 
Ideální je skládání polínek do kupek s kruhovitým základem. Nejvhodnější je rovný základ, ze kterého se řady polen při sesychání nesesunou. Základ lze připravit ze stojanů, kamenů či cihel. Tím zabráníme vlhnutí dřeva odspodu. Na zimu nebo při častějších deštích kupky raději přikryjeme, nejlépe prodyšnou nepromokavou plachtou. Skvěle poslouží i lehká stříška. Nedoporučuje se skládání polínek kolem stěny domu. Zde se totiž zadržuje neustálá vlhkost a navíc se hranice dříví vyskládaného u domu stávají úkrytem pro myši a pavouky.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
