Správný výběr světelných zdrojů
Lidské oko je velmi složitý, schopný, ale také citlivý orgán. Umí se přizpůsobovat různým světelným podmínkám, ale pouze těm, které odpovídají anebo se alespoň přibližují podmínkám přírodním. Světelné receptory na sítnici oka pro nás zpracovávají získané světelné informace a proto je pro naše tělo důležité používat vhodné typy umělého osvětlení.
Parametry pro výběr 
Důležitým faktorem pro výběr jakéhokoli zdroje světla, ať už určeného pro práci nebo odpočinek, je podíl modré složky v barevném spektru vyzařovaného světla. Rozhodujícím parametrem je tedy teplota chromatičnosti, v praxi to znamená teplé nebo studené světlo. Teplé světlo je žluté až načervenalé, čili světlo s nízkým podílem modré složky. Studené, čili namodralé světlo má naopak vysoký podíl modré složky. Čím je hodnota barevné teploty nižší, tím je světlo teplejší. Jako příklad uveďme chromatickou teplotu LCD monitoru naměřenou spektrometrem, která je mezi 6 500 až 10 500 K (Kelvin). Přičemž barevná teplota denního světla je v průběhu dne samozřejmě různá. Mění se od přibližně 1 800 K při východu slunce přes asi 6 000 K v poledne až po opět nižší hodnoty okolo 1 800 K při západu slunce. Což je vlastně určující hodnota, podle které bychom se měli orientovat při výběru vhodného umělého osvětlení.
Zdroje s různou barevnou teplotou
A jakou intenzitu světla umělých zdrojů potřebujeme pro různé činnosti?
Relaxační prostory: 2 000 – 2 500 K
Prostory určené dětem na hraní: 3 000 K
Na práci i k učení: 4 000 K
Pro intenzivní učení po krátkou dobu: 5 000 – 6 000 K
Barevně zkreslující svítidla
Volba světelného zdroje může ovlivnit člověka a jeho činnost v mnoha směrech a nejen ze zdravotního hlediska, ale i z hlediska vnímání barev. Velmi pravděpodobně zvláště ženy už se setkaly při nákupech oděvů s tím, že barva některého oblečení byla zcela jiná v umělém osvětlení, než na denním světle. Tak vzniklo již nemnohé rozčarování z nákupu, a to nejen textilního, ale i nábytkového nebo galanterního zboží. Podobný problém se ale může objevit například i při krájení masa, kdy v umělém osvětlení může působit například jako zkažené, i když ve skutečnosti není. Za všechno může fyzika a její zákonitosti. K různému stupni zkreslení totiž dochází v tom případě, že některá barevná složka v barevném spektru umělého světla chybí anebo je tam zastoupena pouze v minimálním množství, ve srovnání se světlem denním. Jedná se o fyzikální veličinu nazývající se index podání barev. Tato veličina určuje věrnost podání barev v případě osvětlení objektu umělým světlem anebo při slunečním světle. Hodnota tohoto indexu se pohybuje od 0 do 100. Hodnotu 100 má pouze samotné sluneční světlo. S klesající hodnotou, klesá i věrnost podání barev.
Vnímání barev člověkem
Je známo, že na správný barevný vjem má velký vliv i intenzita osvětlení. Z praxe už víme, že při nedostatečném osvětlení není lidské oko schopno barvy správně rozlišovat. Světelné zdroje musíme proto vybírat podle jejich světelného výkonu a taktéž s přihlédnutím k požadované intenzitě osvětlení. Běžné osvětlení místnosti má mít mezi 100 až 500 lx (lux). Pokud čteme, potřebná hodnota je ještě vyšší: 500 – 1000 lx, a to vždy s ohledem na věk čtenáře a denní dobu. Pro práci potřebujeme dokonce 300 až 2000 lx.
Z těchto údajů vyplývá, že pro umělé osvětlení v interiérech bychom měli používat zdroje s co nejvyšší hodnotou indexu podání barev a navíc pro světla podle účelu využití volit i teplotu chromatičnosti. Dalšími parametry pro výběr světelných zdrojů jsou samozřejmě příkon (ve wattech) a světelná účinnost (lm/W).
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
