První kvetoucí dřeviny
Prvních květů v okrasné zahradě už se nemůžeme po dlouhé zimě dočkat. Jarní kouzlo kvetoucích dřevin a rostlin jako by každoročně přinášelo radost do našich životů společně s vykukujícím jarním sluníčkem.
Doslovný rekordman v raném kvetení je hamamelis čili vilín. Ten kvete už od ledna do března. Celý rod zahrnuje 6 druhů povětšinou silného vzrůstu. Svým olistěním velmi připomíná lísku. Má žluté čárkovité květy uspořádané ve svazečcích. Velmi působivý je celý keř i na podzim, kdy se mu listy krásně zbarvují do žluta až červena.
Na květ nasazují v březnu některé dosud neolistěné dřeviny, o to víc pak vynikají jejich květy. Patří tak společně s cibulovinami a trvalkami k prvním poslům jara. Jako první rozkvétají v březnu lýkovec a dřín obecný. Svída dřín (Cornus mas) je pomalu rostoucí dřevina a lze ji pěstovat i jako strom. Velmi časně z jara rozkvétá malými žlutými okolíky květů.
Lýkovec jedovatý
Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) bývá přímo obsypán růžově-červenými krásně vonícími květy. Upřednostňuje vápenitou půdu bohatou na humus a mírně vlhkou. Ve výsadbě se uplatňuje nejlépe v polostínu vyšších dřevin.
Je spíše výjimkou, pokud se nám v některé ze zahrad podaří zahlédnout lískovníček (Corylopsis) s jeho žlutými hrozny květů. Upřednostňuje humusovitou půdu a nejlépe se mu daří v polostínu. Dorůstá výšky mezi 1 – 2 metry.
Opravdu nádherné a velké květy nám z jara nabídne k obdivování šácholan hvězdovitý (Magnolia stellata) s čistě bílými květy ve tvaru misek. Tento keř potřebuje místo chráněné před větrem, na typ půdy není nijak náročný. Není potřeba jej seřezávat. Nemá však rád ranní slunce. Velmi dobře působí v zahradách jako solitéra.
Vrba jíva
V březnu až dubnu rozkvétají oblíbené kočičky. Jedná se vlastně o samčí květy vrby jívy (Salix Caprea). Všechny brzy kvetoucí dřeviny s kočičkami, vyrůstají do malých stromů nebo velkých keřů. Postačí jim běžná zahradní půda a snesou i mírnější zastínění.
Žlutě kvetoucí jehnědy má již nyní líska obecná ( Corylus avellana). Červené jehnědy má líska největší ( Corylus maxima Purpurea). Současně s těmito dřevinami rozkvétá také olše šedá, vrásčitá (Alnus incana Aurea). Její květy jsou lososově červeně zbarvené na zelenkavých výhonech.
Časně z jara kvete také pieris (Pieris Japonica), který má na půdu stejné nároky jako azalky či rododendrony. Vyhovují mu tedy spíše humusovité kyselé půdy a zavděčíte se mu zeminou smíchanou s rašelinou. Stejně tak si potrpí spíše na mírně zastíněné polohy. Jeho květy výražně připomínají květy konvalinek.
Mandloň trojlaločnatá 
Svými nádherně růžovými květy ve tvaru mandlových růžiček vás v časném jaru okouzlí mandloň trojlaločnatá (Prunus triloba Multiplex), která po odkvětu vyžaduje hluboký řez. Pokud jí ho dopřejeme, v příštím roce nás za naši péči odmění bohatou násadou květů na nově vyrostlých dlouhých výhonech. Během květu a růstu rostlinu vydatně zaléváme a koncem března také přihnojíme. Tento něžně vypadající stromek dorůstá výšky do 2 metrů a vyhovuje mu umístění na slunečném chráněném místě. Je poměrně odolný, takže snáší i průmyslem znečištěné ovzduší.
Záhy po mandloni, nebo dokonce i zároveň s ní rozkvétá zlatice čili forzýtie. Ta patří k nejoblíbenějším keřům našich zahrad. Bývá doslova obsypána každoročně záplavou nádherných žlutých hvězdiček květů. Pro svůj časný půvab, dobré růstové vlastnosti, nenáročnost v pěstování nacházejí tyto keře široké uplatnění v zahradní i sadovnické praxi. Dobře vynikají před tmavším pozadím jehličnanů, ve skupinách i samostatně a dají se s úspěchem využít i k výsadbě živých plotů.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
