Plot není hradba
Dřívějším prioritním úkolem plotů bylo zabránit vstupu domácího zvířectva na zahradu či pozemek u domu a taktéž uchránit pracně vypěstované ovoce a zeleninu před nenechavci. Dnes nakupujeme zeleninu v supermarketech, ovoce padá ze stromů bez užitku a ten, kdo se chce násilím dostat do domu, bývá obvykle zastaven alarmem a bezpečnostním zařízením, takže není důvod budovat kolem svých domů ploty velké jako hradby.
Hranice pozemku
Plot jako hranice našeho pozemku by měl v současnosti být ztvárněn spíše jako estetický prvek, který nám pomůže vytvořit v našem domě a přilehlé zahradě pocit soukromí. Obděláváme totiž stále menší pozemky v rámci zahrádkaření a zahrady v současnosti plní spíše funkci okrasnou a obytnou. Představu budoucího plotu bychom měli mít ujasněnou alespoň v hrubých rysech již při stavbě domu ve zvoleném terénu. Pokud je terén rovný, máme situaci výrazně snazší. Je-li terén svažitý, je nutné předem promyslet jeho budoucí modelaci. Na hranicích pozemku bude s největší pravděpodobností nutné vystavět opěrné zídky. Při jejich stavbě se dá velmi dobře využít zemina z výkopů. Byla by škoda vykopanou zeminu znovu nevyužít a nechat ji třeba odvézt mimo pozemek, někam na skládku, kde bychom za její uskladnění a odvoz museli navíc ještě zaplatit.
Architektonické ztvárnění 
Oplocení pozemku pak bude zároveň fungovat jako prostor, do nějž se budeme muset stůj co stůj vměstnat s naší představou o zahradě. Z toho vyplývá, že architektonické ztvárnění plotu bude úzce souviset s naším domem a jeho architekturou a také s prostředím, v němž bude umístěn. Je tedy jasné, že rodinná vila ve městě si vyžádá stavbu odlišného typu plotu, než venkovské stavení či domek někde na maloměstě anebo vesnici. Praxe již mnohokrát ukázala, že někde se domy docela dobře obejdou i bez plotů, protože hranice pozemku jsou tak nějak přirozeně respektovány. Ne všude je však takováto varianta možná.
Typy plotů
Velmi důležité pro vytvoření plotu je z celkového hlediska i vytvoření přirozeného pozadí pro rozličné kompozice rostlin. Podle typu plotu pak mají rostliny větší či menší šanci na jeho pozadí vyniknout, a to z hlediska barev i struktur. Jelikož našim cílem by nemělo v žádném případě být zabarikádování se za neprůhlednou hradbu cihel, může se jako ideální jevit volba plotu z drátěného pletiva. Běžné drátěné pletivo dává zahradě možnost plynulého přechodu do volné krajiny. Jiný typ plotu by v takovém případě bránil v možnosti pěkného výhledu do okolí. Pokud však nechceme být objektem zájmu všech kolemjdoucích, je možné na takový plot umístit ještě bambusovou nebo rákosovou rohož patřičné výšky. Další vhodnou variantou může být jednoduchý laťkový plot. Jednotlivé dřevěné laťky sice nevytvoří zcela neprůhlednou plochu, ale na druhé straně budou naprosto dostačujícím pozadím pro rostlinnou výsadbu. Finančně náročnějšími variantami plotů jsou nejrůznější typy zídek. Neměly by se jako neprůhledné hranice stavět kolem celých pozemků, ale jejich částečné využití může být pro vznik hranic pozemku velmi přínosné. Zvláště, pokud zídky budou z přírodních materiálů a nebudou příliš vysoké. Pomocí zídek z cihel či kamene lze s úspěchem vybudovat nejen pohledovou ale i protihlukovou bariéru. Samostatnou kapitolou jsou pak dřeviny a keře, které můžeme použít k výsadbě živých plotů, a to přirozeně volně rostoucích anebo pravidelně udržovaných střihem.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
