Pěstujeme a sklízíme švestky
Švestky patří k našemu nejoblíbenějšímu domácímu ovoci. Mají šťavnaté zdravé a velmi chutné plody a na pěstování jsou poměrně nenáročné. Nebýt některých nemocí, které je z času na čas napadají, dařilo by se jim snad ve všech našich zahradách.
Výhody pěstování vlastních švestek
Pěstování švestek má mnoho výhod, nepotřebují velkou péči, dají se pěstovat na malém pozemku, dávají chutné plody, které jsou využitelné jak v čerstvém, tak tepelně upraveném stavu, a to na mnoho způsobů.
Výběr vhodných podnoží
Při rozhodnutí pěstovat švestky na své zahradě je nutné vybrat nejen chutnou odrůdu, ale hlavně vybrat správnou podnož. Výška kmene rozhodne o výběru podnože. Pro vysokokmenné slivoně se doporučuje podnož Brompton. Ta může být kvalitním a pevným základem i pro pětimetrový strom. Ideální pro středně velké zahrádky jsou v našich podmínkách vhodné k pěstování středně vzrostlé stromy, jimž vyhovuje podnož St. Julien. Ta vytváří dvou až čtyřmetrové stromy. Pro stromy s výškou do dvou metrů postačí podnož Pixie anebo pro zákrsky vhodná podnož Jaspi.
Jak a kde slivoně pěstovat 
Kromě míst v mrazových kotlinách, můžete slivoně u nás pěstovat takřka na celém území republiky bez větších problémů. Zcela určitě se u nás švestky pěstují nejčastěji jako zákrsky. Mívají bohatou korunu, která začíná poměrně blízko nad terénem. Také jsou často pěstovány slivoně jako polokmeny, kdy dosahují výšky kolem 1 metru. Již méně obvyklý způsob jejich pěstování je vyvazování k opoře, ke stěně či plotu orientovanému nejlépe směrem na jih.
Kdy je čas vysazovat
Od listopadu do konce února je vhodné vysazovat prostokořenné stromky. Rostliny kontejnerované je možné vysazovat i v létě, kromě dnů, kdy je opravdu velké horko a sucho. Výsadbu mimo letní období odložte i v případě, že nemáte možnost čerstvě vysazený stromek pravidelně zalévat. Mohli byste tak o něj přijít. Slivoním se poměrně dobře daří ve všech typech půd, avšak nejraději mají nepříliš suchou a dobře propustnou zeminu. Pro vytvoření dobré nosné konstrukce mladý stromek přihnojujeme univerzálním hnojivem. Obzvláště v období vegetace jim neuškodí ani tekuté hnojivo, pomůže jim vytvořit silný kořenový systém.
Nemoci napadající slivoně 
Koncem jara a v průběhu zimy poletují ovzduším nejrůznější bakteriální nemoci a také výtrusy cizopasných hub, takže toto období není vhodné pro prořezávání slivoní. Nemoci by mohly proniknout dovnitř do rostlinného pletiva skrz otevřené rány ve dřevě. Proto provádíme u slivoní tvarování ještě v době, kdy na sobě mají listy. Cílem každého prořezávání stromku by mělo být vytvoření husté a bohaté koruny, která je zároveň hezky větvená. Z nemocí a škůdců, které se u nás na slivoních vyskytují, jmenujme alespoň některé. V prvé řadě se jedná o houbové onemocnění zvané monilióza, projevující se bělavými hnijícími prstenci na plodech. Deformaci plodů již v zárodcích způsobuje puchrovitost, která má za následek to, že plody nejsou schopné dozrát a zůstávají malé a zdeformované. Dalším houbovitým onemocněním napadajícím slivoně je stříbřitost listů, která vzniká tehdy, když se cizopasná houba dostane do stromu ránou v kůře nejčastěji v zimním období. I drobný šedý motýl obaleč švestkový může napáchat značné škody na slivoních. Klade totiž koncem léta vajíčka do zrajících plodů. Obaleče můžete chytat na zavěšené feromonové pasti v koruně stromů.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: samphoto.cz
