Ochrana konstrukce dřevostavby před vodou z koupelny
Mnoho svépomocných stavebníků má obavy, zda je vůbec vhodné, aby si sami stavěli koupelnu v dřevostavbě. Přece jen jsou koupelny prostorami, které jsou zatěžovány, i když krátkodobou, ale často opakovanou vlhkostí. Takové prostředí je pak přímo ideální pro tvorbu a vznik nežádoucích organismů, jako jsou plísně apod.
Všem nebezpečím spojeným s vlhkostí v koupelně lze zabránit včas, a to použitím vhodných materiálů, které zabrání vnikání vody do podkladních materiálů dřevostavby.
Jak je to se sádrovými deskovými materiály
Použití deskových materiálů na bázi sádry není třeba zavrhovat. Pro bytové koupelny musí mít taková deska nasákavost pod 5%. S výjimkou cementových desek a desek na bázi sádry není prakticky na trhu žádný jiný materiál, který by pro koupelnu zajistil objemově stálý podklad. Navíc je tu ještě otázka prodyšnosti, díky které je umožněno uvolnění ztracené vlhkosti zpět do místnosti.
Jaká jsou specifika koupelen v dřevostavbách
Hlavně je to otázka přechodně velmi vysoké vlhkosti, která se za žádných okolností nesmí dostat do dřeva. Jak toto vyřešit? Ideálně parozábranou umístěnou pod sádrokartonem. Pokud si troufnete na svépomocné řešení, myslete na to, že je třeba ji provést co nejtěsněji nejen plošně, ale také i v detailech, kterými jsou prostupy, spoje anebo rohy. Bylo by velkou chybou těsnost nedodržet a vzápětí by se vám tyto nedostatky vymstily.
Nejčastější koupelnové chyby
- Do koupen nejsou osazovány impregnované desky na bázi sádry.
- Nejsou na zdech použity hydroizolační stěrky a nátěry.
- Nejsou přesně dodrženy technologické postupy při dodržování skladby konstrukci, ani technologie montáže.
- Spoléhání se na vrstvu keramického obkladu jako na dostatečnou hydroizolaci.
- Nedostatečná nebo nesprávná aplikace hydroizolačních pásek v rozích a v místech propojení podlah se stěnami obvodových a zejména nosných konstrukcí.
Jak se řeší vzniklé poruchy
Poruchy a vzniklé problémy spojené s koupelnami v dřevostavbách jsou vždy obtížně řešitelné. Obvyklým a často i jediným řešením je pak vybrat příznivé počasí a roční dobu a postižené části stavby odkrýt a následně celou skladbu nechat vyschnout. Zbavit se tak kondenzační vlhkosti, případně opravit hydroizolaci. Zkontrolovat se musí i to, jak daleko pokročila degradace, zda zasáhla stavbu jen částečně, nebo úplně. Části napadené plísněmi, hnilobou a houbami je nutné sanovat a nahradit. Hydroizolace a parozábrana se musí opravit a konstrukci na závěr opatřit zcela novým plášťovým materiálem.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Certiko.cz, RAVAK.cz
