KUCHYNĚ: OTEVŘENÉ A FUNKČNÍ

Rate this post

Kuchyň už dávno není doménou jen hospodyněk, které jsou zavřené v malé místnosti a celý den běhají kolem plotny. Kuchyně se s dobou nejen zvětšují, ale i otevírají do obytných prostor. Stávají se součástí dění běžného dne a odrážejí životní styl svého majitele.

Zatímco dříve šlo o místnost, do které návštěva ani nenakoukla, v dnešní době je tomu přesně naopak. Není výjimkou, že se v ní začínají večírky rozléváním drinků nebo se v ní hosté zapojují do přípravy občerstvení a často v ní také končí. V případě větších kuchyní dokonce představují jediné místo společných setkávání, prostor, v němž se rodina schází a probírá radosti a starosti všedního dne či plánuje dovolenou.

Moderní žena nechce být oddělená od zbytku rodiny a ani na to nemá čas. Při vaření večeře stíhá zkoušet dítko z vyjmenovaných slov nebo chce shlédnout svůj oblíbený pořad v televizi. A v neposlední řadě čím dál více mužů nalézá zálibu v kulinářství a gastronomii. Kuchyně je ovšem důležitá i z hlediska investic do nemovitosti a jejich zhodnocení. Vždyť ne nadarmo se říká, že kuchyň prodává byt a dům. Bývá to také zpravidla finančně a technicky nejnáročnější místnost domova. To lze vidět i na faktu, že jsou designéři a bytová studia specializující se přímo jen na kuchyně. Pokud jsme šikovní, obdařeni odvahou a vkusem, můžeme se pustit do zařizování obývacího pokoje či ložnice, ale v případě kuchyně nám to žádný designér nedoporučí. Ne snad proto, že by nedůvěřoval našemu cítění, ale z toho důvodu, že dnešní doba nabízí tolik novinek v zařízení, možností jejího uspořádání a jak si ulehčit práci či úklid, že nám může vytvořit či navrhnout kuchyň „šitou přímo na tělo”.

Ideální kuchyň?

Podobně jako ve většině případů i u kuchyně nelze jasně určit, co si představit, když se řekne „ideální kuchyň“. Každý totiž máme jiné požadavky a očekávání a každý se cítíme příjemně v jiném prostředí. Současný moderní design naštěstí otevírá široké možnosti, v nichž se každý může najít. Nezáleží, zda volíme rustikální, starobylé, vintage interiéry nebo industriální, minimalistické. Záleží vždy na skloubení stylu s okolním interiérem, správném zvolení materiálů, provedení a především na tom, abychom se v ní cítili, co nejlépe a odpovídala našim potřebám. Jinou kuchyni vybere svobodný muž, který si vaří jednoduché pokrmy či večeře pro přátele jednou týdně, a jinou máma od tří dětí, jež v kuchyni vaří jídlo pro pět strávníků. 

Kuchyň by měla být plně funkční a splňovat podmínky zónového a ergonomického plánování, které v ní usnadní pohyb a práci. Kuchyň lze rozdělit do pěti zón, jež by na sebe měly logicky navazovat podle toho, zda jsme praváci či leváci, abychom se v tomto prostoru nemuseli neustále vracet. 

Zásoby. V této části ukládáme potraviny určené ke skladování a přípravě jídel. Patří sem spížní skříně a lednice s mrazákem. 

Ukládnání. Zde ukládáme kuchyňské předměty, jako jsou příbory, talíře, skleničky atd., které používáme k servírování. 

Mytí. Vedle dřezu a myčky nádobí patří do této části i úložné prostory pro mycí přípravky a skříňka pro nádoby na odpad. 

Příprava. Tato zóna se nachází mezi mycí zónou a varnou deskou. Samozřejmě platí, že čím větší, tím lepší – minimální délka by ale měla být alespoň 90 cm. Je totiž příjemné mít veškeré kuchyňské pomůcky po ruce. Patří sem prkénka, nože, škrabky a ostatní pracovní nástroje, ale i nebalené potraviny určené k rychlé přípravě, jako jsou prášek do pečiva, koření, olej atd. Zapomenout nesmíme ani drobné elektrické spotřebiče. 

Vaření/Pečení. V závěrečné části kuchyně se nalézá varná deska, pečící a mikrovlnná trouba a digestoř. 

Vše má své místo

Pokud jsme kuchyni uzpůsobili pomocí zónového rozmístění, dalším krokem, který nás čeká, je ergonomické rozmístění. Kuchyň lze vhodně rozčlenit i z hlediska výškové osy. Nejčastěji používané předměty by měly být umístěny ve střední části osy kuchyně, kde jsou horní zásuvky spodních skříněk a spodní poličky horních skříněk. Nejméně používané naopak nejdále od středové osy – tedy v dolní části spodních skříněk a na horních poličkách. 

Aby se kuchyň stala skutečným centrem života našeho domova, měla by být příjemně a dostatečně osvětlena. V nedostatečně osvětleném prostoru se totiž oči rychleji unaví a práce trvá mnohem déle. Správné rozmístění a intenzitu světla bychom tedy neměli zanedbat. Máme-li možnost, není nic příjemnějšího, než pracovat při denním světle. Okno by mělo být umístěno způsobem, aby alespoň část pracovní plochy osvětlovalo právě denní světlo. Každá kuchařka či kuchař jistě ocení terasové či balkonové dveře s možností natrhat si čerstvé bylinky. Přestože máme dostatek denního světla, je vhodné pracovní plochu pod skříňkami osvětlit bodovými či páskovými LED svítidly studené barvy, které zaručí bezpečné podmínky pro přípravu pokrmů. Nad jídelní stůl či ostrůvek můžeme pro změnu vybrat závěsné designové svítidlo, které podtrhne styl kuchyně. 

Rovnou od podlahy

Máme-li rozvrženou kuchyň podle našich možností a požadavků, dostává se na řadu výběr vhodných materiálů. Začneme rovnou od podlahy. V kuchyni musíme počítat s vyšší náročností na podlahové materiály než jak je tomu třeba v ložnici či obývacím pokoji. Podlaha musí být odolná vůči rozlitým nápojům či pokrmům, mastnotě, ale i drobným nárazům. Měla by být také snadno udržovatelná. Mezi nejvhodnější materiály stále patří keramické dlažby, které se vyrábějí v nepřeberném množství dezénů i barev. Jejich výhodou je jak snadná údržba, tak i odolnost. V posledních letech patří mezi nejoblíbenější velkoformátové dlaždice, díky kterým se vyhneme i většímu počtu spár. Pokud chcete mít nohy v teple a chodíte rádi bosí, je vhodné umístit pod dlažbu podlahové topení. 

Vhodnou alternativou jsou syntetické vinylové podlahy, jejichž povrchová úprava zaručuje nenáročnou údržbu a potřebnou odolnost. Jde o umělý materiál, který se vyrábí v podobě plovoucí podlahy se zámkovým spojem, lepených dílců nebo měkčeného vinylu v pásech. Dáváme-li přednost výhradně přírodním materiálům, můžeme zvolit finančně náročnější marmoleum. Jejich výhodou je jejich pocitový tepelný komfort.

Zavrhnout nemusíme ani dřevěnou podlahu. Přestože nemůže konkurovat odolností již zmíněným krytinám, každému prostoru dodá na útulnosti a pocitu teplého domova. Pokud jej ale vyberete, truhlář musí zvolit potřebné ošetření pomocí olejů, vosku či laků, aby získala podlaha na odolnosti. O takovou podlahu je rovněž třeba pečovat a pravidelně ji ošetřovat. 

V případě pracovních desek a obkladů za kuchyňskou linku můžeme opět vybírat ze škály možností. Nejpopulárnější stále zůstávají laminátové pracovní desky hlavně kvůli jejich cenové dostupnosti a opravdu rozsáhlé nabídce dezénů a barev. Základem desky je dřevovláknité jádro potažené odolným laminátem. Desky mohou být lesklé i matné, imitující přírodní materiály, jako jsou dřevo či kámen, nebo v široké paletě barev. Nevýhodou je nižší životnost a možnost poškození. Oproti tomu na desku z umělého nebo přírodního kamene můžeme bez obav postavit i hrnec s horkou polévkou. Tyto materiály jsou téměř nezničitelné. Jejich pořizovací cena je ale pochopitelně daleko vyšší. Umělý kámen má před přírodním dvě výhody: lze jej vyrobit v téměř jakémkoli tvaru, ze stejného materiálu můžeme vylisovat do desky i dřez a není porézní. Nedochází tak například k zabarvování pracovní desky, když na ní vylijeme barevný sirup.

Dalším evergreenem, který přetrvává, je dřevo. Dřevěné masivní desky jsou krásné, ovšem podobně jako u podlahy, je třeba se o ně průběžně starat. Nejčastěji jsou napuštěny olejem, kterým se musejí také pravidelně ošetřovat. Použít lze i desku ošetřenou lakem. Tento povrch je ale náchylný na zářezy od nožů a poškrábání. Do industriálních a minimalistických kuchyní se postupně propracoval i nerez, který je odolný proti vysokým teplotám i mastnotě. U nerezové desky se musí časem počítat s poškrábáním, které lze ale považovat za určitou patinu materiálu. Stále větší oblibu si získává i sklo. Kuchyni dodává na praktičnosti i eleganci. Jeho výhodou je, že si můžeme vybrat z barevného spektra nebo sklo potištěné grafickým motivem, který si dokonce můžeme dodat sami. Pochopitelně jako u všeho, je třeba se informovat na dodavatelské firmy a zjistit si reference. 

Pokud jsme si mysleli, že nám volba pracovní desky a podlahy zamotá hlavu, v případě výběru kuchyňských dvířek nás čeká prakticky totéž. 

Kuchyňské skříňky se nejen značně namáhají mechanicky, ale jsou i vystavené vlhku a změnám teplot. Právě proto bychom se měli zaměřit na jejich kvalitu. Jde totiž o investici na spoustu, ne-li desítky let. 

Nejlevnější jsou linky vyrobené z lamina. Lamino se vyrábí ve spoustě dezénů i barev. Ve vzornících naleznete i s reliéfem dřeva, kůže či kovu. Hrany se musí začišťovat buď stejným materiálem lamina, nebo ABS páskou. Jeho nevýhodou jsou právě přelepené hrany, které nejsou odolné proti páře a vodě a při pravidelném vystavení vlhku, může materiál lamina zbobtnat. Nejčastěji se používá k výrobě korpusů skříněk.

Kvalitnější a v současnosti nejprodávanější jsou kuchyňské linky z MDF desek. Jde o dřevovláknitou desku lisovanou s lepidlem za vysokých teplot a tlaku, díky čemuž méně bobtná a vlastnostmi se přirovnává k masivu. Mohou být foliované, lakované či dýhované. Jsou odolnější než lamino, nicméně ani ony nemají rády dlouhodobé působení vody či páry. Foliované MDF desky se vyrábí matné, reliefní i lesklé. V poslední době jsou nejžádanější folie ve vysokém lesku, které působí luxusním dojmem jako lakované – jsou ale levnější. 

Chceme-li použít přírodní materiál, nicméně hledáme levnější a i vzhledem ke stálosti materiálu pro kuchyň vhodnější vlastnosti, můžeme zvolit dýhu. Dýhovaná deska je vytvořena nalepením plátků dýhy dřevin jak tuzemských (ořech, jabloň, dub atd.), tak exotických (oliva, zebráno, teak atd.) například na MDF desku. Mezi luxusní povrchy patří rovněž lakovaná dvířka. Vyrábí se několikavrstvým lakováním MDF desek. Jednotlivé vrstvy se přebrušují, aby byl výsledný efekt dokonalý. Lakovaná dvířka mohou být lesklá i matná a v různých barvách. Jedinou nevýhodou je, že je lak náchylný na poškrábání. 

Do popředí zájmu se dostávají i dvířka z akrylátových desek. Vzhledem imitují lakovaný povrch stejně jako lesklé folie, ale cenou jsou jen o málo dražší. Tak jako u ostatních lesklých povrchů jeho nevýhodou je náchylnost na poškrábání. Akrylát je odolný vůči teplu, slunci i vlhku, vyrábí se ve škále barev a je zdravotně nezávadný. 

Patříme-li k zastáncům přírodních materiálů nebo si to interiér prostě žádá (místnost, v němž je masivní podlaha a přiznané trámy, by utrpěla laminátovou kuchyňskou linkou s imitací borovice), lze masiv použít ve speciální úpravě, i když není do kuchyňského prostředí nejvhodnější. Jeho výhodou je, že pokud dojde k povrchovému poškození, lze ho zbroušením odstranit a renovovat. Nejsme odkázáni pouze na svrchní část povrchu. Možností, jak předejít přirozenému pracování dřeva, je nahradit klasické dřevěné desky spárovkou. Malé kousky dřeva jsou na sebe lepeny a vrstveny přírodními pojivy, aby zabraňovaly deformacím dvířek. Nelze ho ošetřovat běžnými chemickými přípravky, nýbrž speciálními oleji či přípravky na dřevo.

Když nastoupí řemeslník

Máme-li rozkreslený návrh kuchyně, vybrané spotřebiče a víme, kde má, který své místo, je důležité připravit podklady pro řemeslníky. Pokud nám kuchyň navrhlo designové studio nebo bytový architekt, dodá s pohledy na kuchyň i technický výkres včetně těch pro jednotlivá řemesla. Nejlépe dodavatelům půjde práce od ruky, pokud dostanou přesný plánek, a truhlář nebude muset předělávat korpus či instalatér posunovat odpad pro myčku. 

Zamysleme se také, kolik malých elektrických spotřebičů používáme. Zda máme ruční robot, mixér, toustovač. Je důležité si uvědomit, kolik elektrických zásuvek asi využijeme. Většinou totiž platí, že jich není nikdy dost. Zásuvky a vypínače nemusí být jen nevzhlednou nutností, ale vedle klasických se vyrábějí i designové v různých barvách a tvarech, moderní i retro, imitující dřevo. Skryté v lištách nebo ve spodní části horních skříněk, které nejsou téměř vidět či takové, které se vysouvají z pracovní desky pouze v případě potřeby.

Plánování kuchyně nejde uspěchat. Je proto dobré navštívit více kuchyňských studií či designérů. Prohlédnout si již hotové kuchyně nebo návrhy, zda odpovídají našemu vkusu a představám. Například i ve skvěle navržené kuchyni, ale pro jinak založenou rodinu, než je ta naše, se nakonec nemusíme cítit příjemně. Dopřejme ji proto dostatek pozornosti a času, ať se kuchyně stane srdcem našeho domu.

Text: IVA BARTOŠOVÁ, foto: Shutterstock.com