Klokoč zpeřený – nyní vzácně pěstovaný, dříve tradiční keř
Při vzpomínce na „klokočí“, si někteří z nás spíš než na rostlinu, vzpomenou na písničku Jiřího Suchého. Většině mladších ročníků však už tento pojem neříká nic. Osvěžme si tedy toto označení z přírodního hlediska a z pohledu zahradníků. Vědecký název rodu je odvozen od řeckého stafylé – hrozen, neboť květy i plody jsou v hroznu.
Představme si klokoč
Správný botanický název je klokoč – Staphylea. Jedná se totiž o bohatě rozvětvený keř s pěknými květy, po kterých na koncích větviček zůstávají tobolky vyplněné velkými semeny. Zasychající lesklá semena uvnitř tobolek za větru klokotají, z čehož vznikl český název „klokočí“. Nevyužívala se však pouze semena, ale i dřevo vzrostlých keřů, které je pevné a hezky zabarvené do žluta. Z něj se poté vyřezávaly kříže, figurky, hole a tlouky do máselnic.
Klokočí v pověrách
Dříve tento keř vyrůstal v okolí domů velmi často. Odpradávna byl považován za magickou rostlinu. Právě proto se z jeho lesklých semen vyráběly růžence, amulety a také ozdoby na oděvy. Naši předkové věřili, že je klokočí ochrání před zlými duchy.
Olej lisovaný ze semen za studena
Ze semen se lisoval olej, ten pak sloužil ke svícení a používal se i v léčitelství. Jelikož všechny části rostlin bývaly v minulosti takto hojně využívány, došlo v přírodě k jejich velkému úbytku.Klokoče kvetou v květnu a červnu, květy jsou zvonkovitého tvaru. Jelikož obsahují velké množství nektaru, jsou dobrým lákadlem pro hmyz. Jejich plody jsou na pohled velmi efektní. Jsou zavěšeny po jednom až sedmi kusech na dlouhých stopkách. Dozrávají v říjnu, ale ještě i po seschnutí vydrží na keřích velmi dlouho. Na podzim jsou keře nádherné díky zbarvení listí do výrazné žluté barvy. Vzhledem ke své mrazuvzdornosti nepotřebují na zimu klokoče žádnou ochranu.
Vhodné podmínky pěstování
Staphylea pinnata čili klokoč zpeřený, nám bude vděčný za polostín a vlhčí půdu s dostatkem humusu. K výsadbám do zahrad v našich zeměpisných polohách je také vhodný klokoč kavkazský Staphylea colchica, který dorůstá až do výšky 4 m. Má velké silně vonící květy. Jejich vůně připomíná svěží vůni okurek. Tento druh snáší i půdy sušší než klokoč zpeřený.
Na některých přirozených lokalitách v ČR se klokoč udržuje samovolnými výsevy.
Mnohá města u nás získala svá jména právě podle jeho výskytu. Pro příklad jmenujme Klokoč u Litoměřic, Klokočnou u Říčan a Klokočí u Semil.
Pěstování klokočí bývala kdysi velká tradice. I vy k ní můžete přispět výsadbou klokoče zpeřeného do své zahrady.
Text: Zuzana Bohdalová
Foto: Shutterstock.com
