Jak zařídit malou ložnici
Zatímco centrální obytné prostory se v moderních bytech zvětšují sloučením kuchyně, jídelny a obýváku, ložnici se mnoho čtverečních metrů nepřiděluje. Není divu, vždyť je to pokoj určený maximálně pro dva, a to ještě na hodiny, kdy se kolem sebe nerozhlížíme, protože tiše a klidně spinkáme a odpočíváme.
Zařízení ložnice je třeba promyslet o to víc, oč je menší, protože právě místnost pro spánek je důležitou součástí naší osobní hygieny. Zdravý spánek potřebují děti, mladí, lidé na vrcholu sil i senioři. Někdo spí více hodin, jiný méně, každý se ale potřebuje vyspat dosyta a vstávat plný nových sil.
Nerušený spánek
V každém případě bychom spánku měli vyhradit místnost, kde je co největší klid a ticho. Není od věci se podívat, kudy vedou stoupačky, protékající voda ve zdi dovede v nočním tichu způsobit pěkný rachot. I když je ložnice malá, je lépe takovou zeď nebo její část odhlučnit třeba přidáním sádrokartonového panelu s protihlukovou izolací. Raději obětujeme těch pár centimetrů, abychom měli v ložnici klid. Okna vedoucí do rušné ulice „utěsníme“ žaluziemi. ideální jsou pro tuto potřebu vnější, protože ty opravdu vytvoří protihlukovou clonu. V bytových domech, kde takové instalovat nemůžeme, si musíme pomoci zevnitř. Moderní izolační okna se vyrábějí různá, při jejich instalaci či výměně tedy budeme pamatovat také na to, abychom do ložnice, kde hrozí ruch zvenčí, našli taková, která lépe zvukově izolují, přidali nějakou fólii apod. Těžké závěsy sice dnes nejsou moc v módě, ztišit hluk zvenčí ale dovedou, navíc poskytnou i zatemnění a jako bonus jsou v ložnici pěkných designovým prvkem. Pamatujte ale na to, že jsou to také lapače prachu, takže si vyberte látku pevnou, která nepropouští světlo a odruší hluk, zároveň ale dobře prací. A zavěste ji na pohodlně přístupnou garnýž, abyste bez potíží mohli závěsy sundat a vyprané znovu pověsit.
Prach ze závěsů signalizuje již další kapitolku nerušeného spánku – totiž co nejméně prašné prostředí. Jemné částečky prachu dráždí ke kašli, nemluvě o roztočových alergenech, které některé lidi dovádějí až k astmatickým záchvatům. Ať děláte co děláte, jemné šupinky kůže se přes ložní prádlo dostávají až do matrací, z nich pak zase vypadávají, a to je pro roztoče živná půda. Jistě, postele s úložnými prostory jsou praktické, ale z hlediska hygieny ložnice vám přidělají dost práce. Vzhledem k tomu, že do nich většinou ukládáme věci, ke kterým moc často přístup nepotřebujeme, hromadí se v nich posléze prach. Lůžko máme dokonale čisté, s voňavým vypraným povlečením, ale pod ním… škoda slov. Pokud tedy chcete mít v ložnici pod postelí opravdu pravidelně čisto, volte raději postel, pod kterou snadno zajedete vysavačem nebo vlhkým mopem. Alternativou pro zásuvky či výklopné postele jsou úložné vaky. Volíme raději menší, aby se z pod postele lehce vytáhly a my mohli prostor snadno uklidit a i vaky otřít od prachu.
Čistý a čerstvý vzduch je další podmínkou nerušeného spánku. Když máme ložničku malinkou a spíme v ní dva, je potřeba dobré výměny vzduchu velice důležitá, protože jinak nás v noci bude budit nedostatek kyslíku a není nic platné, že jsme si před spaním důkladně vyvětrali. Částečně pomohou zelené pokojové rostliny, na to, aby uvolnily dostatek kyslíku pro spáče, byste jich ovšem museli mít v ložnici opravdu hodně. Pak se zas na listech usazuje prach – a jsme jako na kolotoči. Takže zelené rostliny v ložnici určitě ano, ale dobře přístupné. Do ložnice se hodí zelenec, asparágus, břečťan pokojový – ty pohlcují dokonce ze vzduchu i některé nezdravé chemické látky. Pěstujte je raději v malých květináčích, ať je jednou za týden můžete vzít jednoduše osprchovat do koupelny. Tak se zbavíte prachu, který se zachytil na listech. Nebo při dostatku místa můžete zvolit naopak jednu či dvě opravdu velké rostliny – monsteru, velkolistý fíkus nebo nenáročnou palmu Chamaedora – z jejich listů prach snadno otřete.
Základem přísunu čerstvého vzduchu ale samozřejmě bude dobré větrání. Ložnici nikdy neutěsňujeme, moderní okna umožňují využití větracích mezírek, ty by přes noc v každém případě měly být otevřené. Pokud máme na oknech onen zvukově a světelně izolující závěs, neměl by být až k podlaze, aby chladný čerstvý vzduch přicházející zvenčí mohl „spadnout“ kolem závěsu a proniknout do místnosti. Pokud chceme v ložnici mít vzduch opravdu dokonale čistý (zejména pro alergiky je to podmínka toho, aby se pořádně vyspali), volíme některou z čističek vzduchu. Musíme se ovšem smířit s tím, že každý takový přístroj bude více či méně slyšet. Vyčisti vzduch čističkou na plný výkon bychom tedy měli před tím, než jdeme spát, na noc ji pak můžeme buď vypnout nebo nastavit na tišší menší výkon.
Postel budiž bytelná a prostorná
Ať je ložnice malá, velká, čtvercová, nebo obdélníková, hlavním zařizovacím prvkem je vždycky postel. Někdo si představí jednoduchý rám a v něm matraci, někomu se líbí vysoké zdobené čelo nebo dokonce postel s nebesy. Design je samozřejmě důležitý, chceme být obklopeni nábytkem, který nám už na pohled dělá radost. Podstatnější je ale kvalita postele, roštů a matrací. Materiál, ze kterého je vyrobená konstrukce postele, musí být pevný stejně jako spoje jednotlivých částí. Nejlepší je masivní dřevo nebo kov. Kovové postele, ať trubkové nebo kované, mají většinou pevné vařené spoje, konstrukce tvoří jeden pevný kus. Postele dřevěné musí mít rám spojovaný, a tady je důležité, aby způsob spojení jednotlivých prken zejména v rozích byl důkladný, aby se postel nerozviklala. Při výběru postele se o vystavený kus rozhodně zkuste opřít, zahýbat s ním, abyste se přesvědčili, že tvar rámu a spojení s čely drží opravdu pevně.
Kované a trubkové postele se lépe hodí do velkých ložnic, pro malé pokoje jsou lepší postele dřevěné. jejich velikost je variabilní a výrobci vám ji dokonce dokážou přizpůsobit na míru. Nejběžnější je délka postele něco přes dva metry – typizované matrace jsou totiž 190 nebo 200 cm dlouhé a k tomu musíte připočíst nějaký ten centimetr na rám. Stane se ale, že se vám takhle dlouhá postel do pokoje nehodí, potřebujete pár centimetrů ubrat. Menším lidem o něco kratší postel vadit nebude a oněch pár centimetrů může rozhodnout o šikovném využití některé stěny pokoje. Neubírejte moc, na pohodlné spaní byste měli pamatovat na natažené nohy a ruce volně položené za hlavou, tedy ke své výšce si přidejte alespoň 25 cm. Když chcete postel opravdu na míru místnosti, v nějaké atypické délce, obraťte se nejlépe na firmu či truhlářství, které je schopné vám do takového rámu rovnou upravit i rošt a pokud možno dodat i matraci.
Šířka postele pro jednoho by měla být alespoň 85 – 90 cm, postel pro dva by měla mít nejlépe 160 cm. Když budete šířku promýšlet, nespoléhejte na doporučení a volte nejen podle toho, jak jste velcí, ale také kolik vážíte a v neposlední řadě na to, jak spíte. někdo má noci klidné, usne v jedné poloze a v ní se také probudí, někdo se ale v noci obrací, dává si ruce za hlavu nebo je rozkládá, pak samozřejmě potřebuje postel širší. Také výška postele může být různá. Pro pohodlné vstávání by měla být tak vysoká, že když si sednete na kraj, budete mít obě chodidla pevně na podlaze a kolena přitom ohnutá zhruba do pravého úhlu.
Kam postel postavit
V malých místnostech jsme často s posunováním lůžka velmi omezení, přesto se pokuste dodržet některá obecná pravidla. Postel by neměla žádnou stranou stát u okna, protože vzduch proudící štěrbinami oken (nebo dveří) do postele nepůsobí na spáče příznivě. Umístit jednolůžko bývá snazší, může být jednou delší stranou přisunuté u zdi. U dvoulůžka je prostorové řešení mnohem složitější. Kolem postele by totiž mělo být ze tří stran – u nohou a z boků – vždy alespoň 60 cm volného prostoru. Nejen proto, aby se vám pohodlně do postele vstupovalo, ale také proto, abyste pod ní a kolem ní mohli pohodlně uklízet podlahu a při převlékání lůžkovin měli dostatečný manipulační prostor. Navíc v hlavě postele je ideální umístit noční stolek – v případě dvoulůžka stolky dva. Počítáme-li tedy 160 cm na postel + 2x 60 cm po stranách, potřebujeme pro umístění dvoulůžka šířku stěny za hlavou alespoň 280 cm, na délku pak alespoň 260 cm. V úzkých pokojích mnohdy nezbývá, než na jeden rozměr rezignovat a ubrat. Jestliže máte ložnici pro dva opravdu jako nudli, zkuste promyslet, jestli by se vám nevyplatilo investovat do lůžka, které se dá sklopit ke stěně. Dnes jsou k dispozici různé varianty sklopných lůžek a díky moderním závěsům se sklápějí velmi lehce, nemusí to tedy být jen řešení pro příležitostné lůžko, ale právě pro úzkou místnost, kterou pak můžete pohodlně uklízet. Postel je v ložnici to nejdůležitější, opravdu není podstatné, jestli zde máte stolek na počítač nebo televizi. Tyto přístroje byste ostatně z ložnice měli raději vyhnat, silné elektromagnetické pole ruší spánek a ložnice by měla být oázou klidu a čistoty.
Máte-li byt s vysokými stropy (alespoň 300 cm), můžete s postelí v malé místnosti jít „o patro výš“. Nebo spíš o půl patra, protože na posteli byste měli mít možnost se pohodlně posadit, aniž byste shýbali hlavu. Navíc moc vysoko by spaní umístěné být nemělo, pod stropem se špatně dýchá. Ke stropu by tedy od matrace měl zbývat alespoň metr. Postel, do které chodíte po schůdkách, nebude tedy asi umístěná tak vysoko, abyste pod ní mohli vzpřímeně procházet (i když menší osoby to zvládnou, proto je to také dobré řešení do malých dětských pokojů), můžete sem ale umístit úložný prostor nebo nějaké skříňky na věci, pro které nechodíte moc často.
V malých ložnicích zkrátka mnohdy není místo na nic víc než právě na postel a noční odkládací stolky. Nesnažte se sem nacpat víc – skříň se vejde do předsíně nebo v krajním případě do obýváku a ve starých ložnicích oblíbený toaletní stolek se zrcadlem vzhledem k modernímu vybavení koupelen stejně nakonec nebudete používat. Pokud se vám ale do kouta v ložnici vejde pohodlné křeslo a k němu stojací lampa, získáte nejen příjemný relaxační koutek na čtení či brouzdání po internetu na tabletu, ale také ložnici zútulníte.
Matrace a rošty pro záda a klouby
Bolesti zad a kloubů jsou metlou současného západního světa. Sedavé zaměstnání, usedání do auta i pro nákup za rohem, nedostatek pohybu rovnoměrně zatěžujícího všechny partie těla, nadváha – to vše dlouhodobě poškozuje páteř, kolena, kyčle, ramenní klouby. Také proto se z moderních ložnic stala vlastně každodenní rehabilitační centra, alespoň ve spánku se snažíme dopřát tělu správné držení, odlehčit kloubům. Vývoj roštů a matrací tak hledá optimální řešení pro každého člověka. Pokud chcete opravdu kvalitní matraci, odborníci vám vyberou nebo ještě lépe vyrobí to, co zaručí spánkovou rehabilitaci pro vaši výšku i vláhu. Samozřejmě můžete zvolit i některou ze standardních matrací, i tak máte velký výběr. U dvoulůžka byste právě kvůli individuálnímu pohodlí měli vždy mít matrace dvě. Samozřejmě je pak s nimi i jednodušší manipulace při převlékání postele.
Matrace se vyrábějí z různých materiálů, od jednoduchých molitanových až po sendviče skládané z viskózové pěny, kokosových desek, bavlněného či vlněného rouna. Někdo dá přednost matraci sendvičové, někdo má raději pružinovou. Pružinové, či lépe řečeno taštičkové matrace mají stejně jako sendvičové několik zón, které zaručují správnou polohu těla. Jsou různě tvrdé pod hlavou, v oblasti hrudníku, beder a nohou. Studené pěny jako nejmodernější materiál zaručují dokonalé paměťové vytvarování matrace pod vaším tělem.
Někteří výrobci luxusních postelí stále pracují s pružinovými systémy, které jsou rovněž uložené v posteli v zónách. Když si takovou postel necháte vyrobit na zakázku, přizpůsobí výrobce tvrdost pružin v zónách postele rovněž individuálně vaší výšce a váze.
Svět se vrací k přírodním materiálům, a tak i matrace si dnes zákazníci žádají raději z přírodních materiálů než z umělých. Kokosové vlákno, koňské žíně, bavlněné a vlněné rouno se často kombinují se studenou pěnou. I zde jde o přírodní materiál vyrobený z kaučuku.
Matrace můžete mít měkké, středně tvrdé nebo tvrdé. Aby v lůžku skutečně plnily správnou službu, potřebují kvalitní oporu, tedy rošt, na kterém leží. Jednoduché rošty jsou složené jen z dobře pružících dřevěných lamel jedné tvrdosti. Kvalitnější rošty mají ale rpužno1st lamel odstupňovanou v zónách, takže korespondují se zónami matrace, čímž se násobí rehabilitační a relaxační efekt. U některých roštů je pružnost jednotlivých lamel možno nastavit a přizpůsobit tak individuálně potřebě zákazníka. V zásadě platí, že čím více lamel, tím lépe je možno rošt přizpůsobit matraci i tělu.
Rošty můžete mít pevné nebo polohovací v hlavě i pod nohami. Pokud volíte polohovací rošt, poraďte se s odborníky, která matrace je pro polohování vhodná. Například pružinové matrace se obecně polohovat nedají, ale také některé jiné by se polohování buď nepřizpůsobily nebo by se mohly poškodit. Polohování je příjemné zejména pokud na lůžku trávíte čas nejen nočním spánkem, ale z nějakých důvodů i během dne. Pro lidi dlouhodobě nemocné nebo pro seniory se polohování určitě hodí. Ideální je pak možnost ovládání polohování motorkem na tlačítko nebo na dálkové ovládání. Luxusní postele pak mohou mít ovládání polohování zabudované přímo do rámu, stejně jako mají takto upravené třeba rozsvěcení světel umístěných v rampě nad čelem lůžka.
Text: Gabriela Koulová, foto: Shutterstock.com
