Vychutnejte si grilování

Rate this post

Posedět venku a přitom doma, dopřát si vůni steaků nebo jiných grilovaných dobrot a ještě se pobavit s přáteli jde poměrně snadno. Chce to jen maličkost, pořídit si vhodný gril anebo krb.


Důvodů, proč grilovat, se vždycky najde dost. Nemusíte pořádat jen party pro své nejbližší, a přesto si dokážete užít chvíle strávené na zahradě s talířem něčeho dobrého v ruce. Než se vydáte pro nákup nového grilu, je však dobré zvážit řadu věcí.

Sálavý, nebo kontaktní?

web-grily_1A přímé, nebo nepřímé grilování? Čemu dáte přednost? Sálavé grily jsou všechny ty, u kterých je mezi surovinou a zdrojem tepla určitý odstup. Maso nebo jinou potravinu pokládáte na rošt a je třeba je obracet (žár působí z jedné strany). Kdežto do skupiny grilů kontaktních patří přístroje, kde na suroviny působí teplo přímo, například plátky uzenin jsou položené na rozpáleném tálu. A jaký je rozdíl mezi přímým a nepřímým grilováním? V prvním případě působí žár na zpracovávanou surovinu zdola, ve druhém pak je gril vybavený víkem nebo poklopem, a díky tomu se pokrm zpracovává ze všech stran, zdola, shora i z boků.

Dřevo, nebo i s vodou?

Neméně důležitá je i volba samotného zdroje žáru – dali byste přednost dřevu, dřevěnému uhlí (briketám), nebo spíš oceníte gril na plyn, případně elektřinu? Nejjednodušší modely nabízejí přímé grilování na dřevo nebo dřevěné uhlí (brikety). V jejich případě samozřejmě nemůžete úpravu pokrmů nijak regulovat, kromě toho, že potravinu obracíte a včas ji z grilu sejmete, aby se například pečínka nepřipálila. Obecně je zažitá představa, že s ohledem na zdraví je vhodné, aby z masa přímo do ohniště nekapal tuk uvolňující škodliviny, který by se navíc mohl vznítit. Je to ale trochu jinak – škodliviny se uvolňují v momentě, až když tuk vzplane; pokud ho jen trochu ukápne a nehoří, ničemu to nevadí. Zamezit skapávání tuků a šťáv pomůže rošt se žlábky, grilovací tál nebo vložení žáruvzdorné misky mezi rošt a dřevo.
web-grily_4Nevýhodou tohoto způsobu grilování je fakt, že pokud používáte dřevo ze zahrady, dlouho potrvá, než rozžhavené uhlíky vůbec začnou pracovat, navíc ne všechny druhy dřev jsou k tomuto účelu vhodné. Ale co si budeme nalhávat, ani dřevěné uhlí není zrovna „rychlík“. Pokud však budete grilovat občas a pro malou společnost a nedáte dopustit na vůni dřeva, vaše volba je vlastně daná. Porovnejte si jen otevřený gril s přístrojem uzavřeným, tedy s poklopem. V prvním případě se bavíme o přímém grilování, ve druhém o nepřímé metodě. V čem je gril s poklopem výhodný? Nemůže dojít ke vznícení plamenů, i kdyby tuk kapal přímo do rozžhaveného dřeva, dřevěného uhlí nebo briket. Díky průduchům v poklopu i samotném grilovacím kotli (vaně) je v něm dostatek vzduchu pro to, aby se vzňalo dřevo nebo dřevěné uhlí, ovšem málo k tomu, aby vzplál oheň. Navíc pokrm se nemůže ochladit, jak se to stává grilům bez poklopu; stačí, když fouká vítr. Top modely takových grilů jsou vůbec vychytané – mohou být zasazené do skeletu s pracovní deskou a doplněné zásobníkem na palivo.
Zatímco grilování na dřevě je známé snad každému, o vodním grilu se to (zatím?) říci nedá. Zdrojem je také dřevo nebo dřevěné uhlí, avšak pod budoucí chutnou večeří nebo obědem se nachází nádoba s vodou, do které odkapává tuk. Pokrm tak grilujete horkým vzduchem a současně vodními párami.

Praktický plyn

Čistě, zdravě a chutně – tak by se stručně dalo charakterizovat grilování na plynu. Nabízí opravdu spoustu výhod. Při zapalování neztrácíte čas a během několika minut můžete začít s přípravou pokrmu. V klidu a pohodě budete podle potřeby regulovat výkon přístroje, který pracuje díky několikakilogramové propan-butanové lahvi, běžně dostupné (jen zpravidla takzvané kempinkové grily se připojují na plynovou kartuši, a to buď jednorázovou, nebo plnitelnou). Samotné grilování je bezpečnější v tom, že nehrozí, že by mohlo odlétnout pár jisker a způsobit nechtěnou katastrofu. Kromě přenosných grilů většina velkých moderních plynových pomocníků vlastně připomíná venkovní kuchyni, dá se na nich třeba i péct pizza, chleba nebo koláče.
Co vám obchody mohou nabídnout? Klasický plynový gril má jeden a více hořáků, které zdola prohřívají rošt nebo tál většinou z litiny, méně pak kamene, na které pokládáte potraviny. Další řešení nabízejí plynové grily s lávovými kameny, o kterých se mezi spotřebiteli stále hodně hovoří, přestože podle výrobců značkových modelů jde o zastaralou technologii. Lávové kameny jsou porézní, tudíž schopné „natáhnout“ do sebe většinu skapávajícího tuku; po grilování je pak musíte vypálit na vyšší teplotu, abyste se nečistot do nějaké míry zbavili. A v tom je jádro problému – nikdy se vám to nepodaří stoprocentně, takže při dalším grilování znovu přepalujete starý tuk. Navíc se nedá vyloučit, že se kameny díky skapanému tuku vznítí. Jak to tedy funguje? U těchto přístrojů se nad plynový hořák nebo hořáky umístí rošt (litina, ocel), na který přisypete lávové kameny. O stupeň výše se nachází samotný grilovací rošt a až na něj se dávají suroviny. Také tyto přístroje se poměrně rychle připraví na provozní teplotu, není to však otázka jedné dvou minut, počítejte cca se čtvrthodinkou.

Třetí skupinu plynových grilů zastupují výrobky s takzvaným RBS systémem – pracují díky sálavému teplu z postranních keramických hořáků, které spalují plyn bez viditelných plamenů, tedy z boků, a žár se dále odráží od takzvaného rozptylovače tepla (jde o kovový profil, který nahradil keramické brikety), umístěného ve spodní části grilovací vany. Výsledkem je, že se pokrm připravuje na roštu rovnoměrně po celé ploše a nemůže dojít ke vzplanutí z odkapávajících tuků a šťáv.
Další trend ve vývoji plynových grilů naznačila technologie Flavorizer® – přístroj má trubicové hořáky, které jsou před kapkami tuků a šťáv chráněné kovovými stříškami. Rozžhavené stříšky současně přispívají k působení tepla na celou plochu nad nimi umístěných roštů, kam se pokládají potraviny. Část tuků a šťáv se tak odpaří a tím dodávají grilovanému pokrmu nezaměnitelnou chuť, zbytek skape do misek uložených pod trubicemi (mohou být obyčejné hliníkové, které po použití vyhodíte).
Nejrychlejší náběh teploty pak slibují grily s Q™ systémem využívající přímý ohřev roštu hořáky.

Když máte zdroj nedaleko

Většinu vlastností, kterými jsme ohodnotili grily plynové, nabízejí také přístroje na elektriku. Jsou však limitované omezeným příkonem, kvůli grilu patrně nebudete měnit jistič zásuvky. Snadno se ovládají, jednoduše se udržují a tak jejich odpůrci zpravidla argumentují třemi vztyčenými prsty:

1. neobejdou se bez zdroje elektrické energie v dosahu,

2. grilování na elektřině se nedá chuťově srovnat s přípravou na dřevě,

3. maso může být vysušené.
Naopak příznivci oponují, že pokud byste měli šanci porovnat chuť pokrmů připravených na kvalitních grilech s různými zdroji (dřevo, plyn, elektřina), nepoznali byste rozdíl. Samozřejmě za předpokladu, že dodržíte správné postupy: pracujete zásadně na optimálně rozžhaveném zdroji, rošt nebo tál tence potřete olejem k tomu určeným nebo kůží ze špeku, do masa nepícháte a obracíte ho tak, abyste neponičili vzniklou kůrčičku…
Stolní elektrické přístroje se často využívají nejen na zahradě, ale i na balkonech a terasách a rovněž uvnitř domu. Nejste tedy omezovaní pouze pěkným počasím, ugrilovat si pár steaků můžete kdykoliv. Konstrukce malých grilů nebývá složitá, pod roštem (litina, nerez…) se skrývá topné těleso, vše uložené ve smaltové vaně, do které se rovněž dává odkapávač s vodou, aby zachytil šťávy a tuky, nebo se grilování odehrává na litinové nebo teflonové desce se zabudovanými elektrickými spirálami.
Grily se liší možnostmi výkonu, vylepšené modely mohou chránit topné těleso, aby se nepřehřálo a následně nespálilo, rošty se dají vyjímat a nahrazovat grilovacím tálem, třeba i sklokeramickou nebo kamennou (a tak měnit přímé grilování na kontaktní)… Zkrátka i u elektrických grilů najdete řadu rozdílů, příjemných pro uživatele. Větší modely se podobně jako jejich „kolegové“ rovněž vybavují polohovacíma nohama, mění se v pojízdné stolky, disponují odkládací plochou a jinými vychytávkami. Další skupinu grilů zastupují přístroje uzavřené, které na pohled připomínají třeba toastovače (jde o kontaktní způsob přípravy). Některé mají pevně zabudované plotýnky, jiné lze měnit a tak si tu ugrilovat plátek masa, jindy si nachystat sendvič, další ráno topinku. A jiné výrobky zase standardně disponují výsuvnou miskou pro odkapávající tuky a šťávy. Už z jednoduchého popisu takových grilů je zřejmé, že mají poměrně jasně dané, na čem si budete pochutnávat, hodí se tedy spíše pro menší rodinu. Ještě zřetelnější je to u rakletovačů; prodávají se jak čistě přístroje na raklety, tak i kombinace s více funkcemi.
Co byste měli vědět: Pokrok se však nezastavil ani u elektrických pomocníků, posledních několik let jsou u nás dostupné rovněž indukční grily.Elektrický gril je však jediný, který smíte používat v interiéru (postavte ho pod digestoř) nebo na balkoně, v těchto prostorách je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm.

Praktické maličkosti
Baví vás grilování? Pak se neobejdete bez pomůcek, které vám ho ještě více usnadní. Běžně je pořídit si sadu vyměnitelných roštů, třeba i s držadly, zvednutými okraji, rovnou připravenými pro špízy a ražniči, nebo na přípravu větších kusů mas. Jednoduché a praktické jsou oboustranné rošty na grilování ryb, rodiny s dětmi budou mít doma zase rošt na hamburgery a velcí i malí ocení speciální rošt na kukuřici – tyto doplňky se prodávají rovnou s držadly. Od věci nejsou ani grilovací košíčky na klobásky, abyste si najednou mohli připravit třeba svačinu pro všechny členy rodiny. Těchto drobných vychytávek je spousta, stačí si jen vybrat. Tradiční vidličky, obracečky nebo kleště už určitě máte doma stejně jako sady pomocných hliníkových misek a samozřejmě ochranné rukavice. A pokud není váš gril vybavený teploměrem, kupte si ho také, oceníte ho při pečení (nepřímá metoda).
Text: Marcela Škardová, foto: Weber Stephen CZ&SK, Campingaz, OBI